Hydrologické údaje
ZÁKLADNÍ HYDROLOGICKÉ ÚDAJE
Jesenicko patří mezi srážkově nejbohatší území v České republice, kdy ve vrcholové oblasti Hrubého Jeseníku je roční úhrn srážek okolo 1300 mm. Při poslední velké povodni v r. 1997 dešťové srážky nad 50 mm trvaly nepřetržitě více jak 10 dnů.
Hydrologicky je zájmové území správního obvodu ORP Jeseník součástí povodí řeky Odry (ČHP: 2-02, 2-04) a jejich přítoků: Bělé - 271 km2, která odvodňuje Hrubý Jeseník, Staříče – 53 km2 a Vidnavky – 159 km2, které odvodňují Rychlebské hory, Černého potoka - 62,5 km2, který odvodňuje Vidnavskou vrchovinu, Zlatého potoka – 24,9 km2 a Olešnice, které odvodňují Zlatohorskou vrchovinu a řady drobných vodotečí, které tvoří jejich přítoky. Tyto okrajové přítoky řeky Odry mají na území našeho státu poměrně krátkou část svého toku a netvoří u nás větší samostatná povodí. Pramení většinou v Rychlebských horách, popřípadě na severních svazích Jeseníku. Všechny ústí v Polsku do soustavy Kladské Nisy. Rozvodnice jde od Malého Dědu (1113 m) severozápadním směrem přes Červenou Horu (1333 m), Keprník (1424 m) a Šerák (1351 m) až ke státním hranicím a po nich po hřebenech Rychlebských hor až k Javorníku (774 m). Na druhou stranu od Malého Dědu severním směrem přes Orlík (1205 m) k Rejvízu, kde se stáčí východním směrem až k Albrechticím, kde opouští území ČR.
Jen malá jihozápadní část správního obvodu (katastr obce Ostružná) na odvrácené straně Hrubého Jeseníku zasahuje hydrologicky do povodí Dunaje (ČHP: 4-10), respektive jeho přítoku řeky Moravy (ČHP: 4-10-1) Branná s přítoky (ČHP: 4-10-1-028) – 23,9 km2.
Výše uvedené toky tvoří kostru říční sítě správního obvodu Jeseník. Všechny vodní toky pramení na území správního obvodu Jeseník a ze správního obvodu odtékají. Do správního obvodu ORP Jeseník nepřitéká žádná vodoteč.
Vodní toky na Jesenicku mají charakter převážně horských toků (s bystřinným prouděním), co zabezpečuje rychlý odtok vody z povodí. Velká svažitost území určuje spádové poměry vodních toků, což ovlivňuje poměrně mohutný splaveninový chod ve vodotečích a za povodní má značně devastační účinky.
Povodně v povodí drobných vodních toků jsou vyvolány převážně přívalovými srážkami. Doba mezi příčinnou srážkou a výskytem povodně v zasaženém místě na drobném vodním toku je velmi krátká (řádově v desítkách minut až hodinách). Tato „blesková“ rychlost spolu s minimem regulační prvků (nedostatek vodních nádrží) výrazně omezuje operativní opatření, která mají vliv na změnu tvaru hydrogramu (snížení maximálního průtoku, zvětšení doby doběhu). Povodňové události v malých povodích ČR se narozdíl od regionálních povodní vyskytují každoročně.
Hydrologické charakteristiky hlavních vodních toků
Řeka Bělá - Jesenická (v Polsku Biala Glucholaska) - ČHP: 2-04-04-063 je významný vodohospodářský tok a je páteřním tokem Jesenicka. Řeka pramení ve Videlském sedle ve výšce 880 m n.m., odtéká z hor na sever, od Jeseníku mění směr na severovýchodní, protíná státní hranice ČR-Polsko u Mikulovic v 307 m n.m. a ústí do Kladské Nisy (levý přítok Odry). Celková plocha povodí Bělé je na území ČR 271 km2, v Polsku 113 km2, délka toku v ČR 32,8 km, celkem 54,9 km, průměrný roční průtok u státní hranice 4,32 m3.s-1. Největším přítokem je Staříč (plocha povodí 53,4 km2), který ústí zleva v km 16,633 (16,720 dle TPE). Nad Staříčem má Bělá plochu 118,3 km2.
Koryto a okolí Bělé patřilo k nejhůře zasaženým povodněmi v r. 1997. Původně úzké, v horním toku kamenité, místy balvanité koryto bylo za povodně značně rozšířeno a na mnoha místech bylo upravováno. Stavby na řece byly za povodně 1997 značně poškozeny.
Hydrologické stanice: Domašov (vč.1930-1938), Jeseník-Bukovice (vč.1958-dosud, lg.1960-dosud), Hradec (vč. 1928 až 1949), Mikulovice (vč.1928-, lg 1937-).
Řeka Bělá ohrožuje přímo obce: Bělá pod Pradědem, Jeseník, Česká Ves, Písečná, Hradec-Nová Ves a Mikulovice
Řeka Staříč - ČHP: 2-04-04-082 je významný vodohospodářský tok. Řeka pramení na JV, 1 km od Ramzové na svazích Smrku ve výšce 1075 m n.m.., ústí zleva do Bělé v Jeseníku ve 420 m n.m.(po soutok s Ramzovským potokem je nazýván jako Jesenný potok). Plocha povodí je 53,3 km2, délka toku 14,6 km, prům roční průtok u ústí 0,91 m3.s-1. Významnějším pravostranným přítokem je Vápenný potok. Nejvýznamnějším přítokem je však Ramzovský potok pramenící pod sedlem mezi Mračnou a Černavou ve výši 975 m.
Hydrologická stanice Lipová-lázně (vč. 1964-).
Řeka Staříč ohrožuje přímo obce: Lipová-lázně a Jeseník
Řeka Vidnavka (Widna v Polsku) - ČHP: 2-04-04-042 je významný vodohospodářský tok. Řeka pramení na J svazích Studničního vrchu ve výšce okolo 880 m n.m. Tok směřuje nejdříve JZ směrem, již po dvou kilometrech se stáčí na SZ a v obci Vápenná pak definitivně na sever. Ve Velké Kraši se stáčí na východ a ve Vidnavě opět sleduje severní směr a protíná státní hranici ČR-Polsko u Vidnavy v 221,0 m n.m. Plocha povodí je 158,34 km2, délka toku 26,0 km, prům roční průtok u státní hranice je 1,81 m3.s-1. Nejvýznamnější přítoky jsou pravostranné Černý potok a Vápenský potok a levostranné pak Skorošický potok, Stříbrný potok, Polka (Ztracený potok) a Obloučník.
Hydrologická stanice Vidnava (vč. 1909-).
Řeka Vidnavka ohrožuje přímo obce: Vápenná, Žulová, Velká Kraš, Vidnava. Přítoky Vidavky pak ohrožují: Skorošice
Černý potok - ČHP: 2-04-04-048 je významný vodohospodářský tok. Potok pramení východně od Žulové ve výšce 415 m n.m., ústí zprava do Vidnavky ve Velké Kraši v 243,0 m n.m. Plocha povodí je 62,5 km2, délka toku 13,7 km, průměrný průtok u ústí 0,55 m3.s-1.
Hydrologická stanice Velká Kraš (lg. 1964-).
Černý potok ohrožuje přímo obce: Černá Voda, Stará Červená Voda
Zlatý potok - ČHP: 2-04-02-020 je významný vodohospodářský tok. Potok pramení na východní straně Příčné hory a pod Heřmanovickým sedlem ve výšce 668 m n.m., protíná státní hranice ČR-Polsko u Zlatých hor v 379 m n.m. Plocha povodí Zlatého potoka se Zámeckým, Černým a Skřivánkovským potokem je 24,9 km2, délka toku 8,9 km, v Polsku 17 km. V Polsku vtéká do Prudniku (Prudnik: délka 40 km, plocha povodí 214 km2), s ním do Osoblahy a ta do Odry. Průměrný průtok u státní hranice 0,32 m3.s-1.
Zlatý potok ohrožuje přímo obec: Zlaté Hory
Olešnice – ČHP: 2-04-02-092 - pramení na jihu Horního Údolí mezi Zeleným vrchem a Bleskovcem ve výšce 785 m n.m., ústí zprava do Bělé u Mikulovi v 309 m n.m. Má délku 14 km a s jediným pravobřežním polským přítokem má plochu povodí 37,8 km2. Průměrný průtok u ústí je 0,47 m3.s-1.
Javorná – ČHP: 2-04-02-093 - pramení na sever od Rejvízu, má délku toku 6 km a plochu povodí s Ondřejovickým potokem 11,68 km2. Oba potoky vtékají do Olešnice a ta do Bělé.
Javornický potok – ČHP: 2-04-02-013 - pramení na svazích Travné ve výšce 580 m n.m., protíná státní hranice s Polskem ve výšce 243 m n.m.. Plocha povodí je 18,8 km2, délka toku 10,6 km. Průměrný průtok u státní hranice je 0,22 m3.s-1.
N-leté průtoky na vybraných profilech
Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Bělá
Místo profilu | Plocha povodí | N-leté průtoky [m3/s] | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
[km2] | 1 | 2 | 5 | 10 | 20 | 50 | 100 | |
Nad Staříčem | 118,30 | 15,9 | 27,3 | 48,3 | 68,6 | 93,6 | 133 | 170 |
Pod Staříčem | 171,62 | 22,1 | 36,4 | 61,6 | 85,6 | 114 | 159 | 199 |
Nad Chebzím | 201,21 | 26,2 | 42,7 | 71,6 | 99,1 | 131 | 181 | 226 |
Nad Olešnicí | 229,92 | 29,6 | 48,2 | 80,2 | 110 | 145 | 200 | 248 |
Pod Olešnicí | 268,24 | 33,4 | 54,0 | 89,3 | 122 | 160 | 219 | 271 |
Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Staříč
Místo profilu | Plocha povodí | N-leté průtoky [m3/s] | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
[km2] | 1 | 2 | 5 | 10 | 20 | 50 | 100 | |
Pod Ramzovským potokem | 27,75 | 4,04 | 6,78 | 11,6 | 16,3 | 21,8 | 30,6 | 38,5 |
Lipová-lázně | 34,00 | 4,49 | 7,08 | 11,9 | 16,7 | 22,5 | 32,0 | 40,7 |
ústí | 53,32 | 5,99 | 9,89 | 16,7 | 23,2 | 30,8 | 42,8 | 53,5 |
Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Vidnavka
Místo profilu | Plocha povodí | N-leté průtoky [m3/s] | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
[km2] | 1 | 2 | 5 | 10 | 20 | 50 | 100 | |
nad Polkou | 21,59 | 3,79 | 6,36 | 11,5 | 16,6 | 23,4 | 34,6 | 48,1 |
nad Stříbrným p. | 34,26 | 5,61 | 9,25 | 16,4 | 23,9 | 33,2 | 48,9 | 63,8 |
pod Skorošickým p. | 58,62 | 8,58 | 13,6 | 23,7 | 33,9 | 46,9 | 68,8 | 89,4 |
nad Černým p. | 85,67 | 11,5 | 18,0 | 31,9 | 44,5 | 65,8 | 89,9 | 117 |
Vidnava B | 153,11 | 17,4 | 29,7 | 52 | 73,7 | 99,7 | 144 | 179 |
státní hranice | 158,34 | 18,4 | 28,5 | 48,3 | 69,1 | 95,2 | 139 | 180 |
Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Račí potok
Místo profilu | N-leté průtoky [m3/s] | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 5 | 10 | 20 | 50 | 100 | |
PF2 - nad Červeným potokem | 6,5 | - | 23,0 | 32,0 | 41,0 | 54,0 | 65,0 |
PF1 - na státní hranici | 3,8 | - | 13,5 | 18,8 | 24,1 | 31,7 | 38,2 |
Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Vojtovický potok
Místo profilu | N-leté průtoky [m3/s] | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 5 | 10 | 20 | 50 | 100 | |
PF2 – km 4,5 Vojtovického potoka | 6,0 | - | 17,0 | 24,0 | 33,0 | 48,0 | 62,0 |
PF1 – km 2,0 Vojtovického potoka | 6,0 | - | 19,0 | 28,0 | 39,0 | 57,0 | 72,0 |
Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Červený potok
Místo profilu | N-leté průtoky [m3/s] | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 5 | 10 | 20 | 50 | 100 | |
nad soutokem s Mariánským p. (ř.km 9,488) | 2,7 | 4,5 | 7,9 | 11,2 | 15,2 | 21,5 | 27,3 |
nad soutokem s Červeným p. (ř.km 3,000) | 4,5 | 7,6 | 13,3 | 18,8 | 25,4 | 35,9 | 45,4 |
nad soutokem s Vidnávkou (ř.km 0,000) | 8,2 | 13,8 | 23,7 | 33,4 | 45,0 | 63,3 | 79,9 |
HLÁSNÉ PROFILY
K zabezpečení hlásné povodňové služby se zřizují hlásné profily - místa na vodním toku, která slouží ke sledování průběhu povodně. Hlásné profily se rozdělují do tří kategorií:
Základní hlásné profily - kategorie A - jsou vybrané profily s vodoměrnými stanicemi na významných vodních tocích. Informace z těchto profilů jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na národní úrovni, nebo jsou využívány pro předpovědní povodňovou službu. Jsou profesionálně provozované ČHMÚ nebo správci povodí (Povodí Vltavy, státní podnik).
Doplňkové hlásné profily - kategorie B - jsou profily na vodních tocích, které jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na regionální (krajské) úrovni. Jsou zřizovány krajskými úřady a provozovány místně příslušnými obcemi.
Profily kategorie A a B tvoří celostátní systém hlásné služby.
Pomocné hlásné profily - kategorie C - jsou účelové profily na vodních tocích, které mohou zřídit a provozovat pro své potřeby obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí. Profily kategorie C mají lokální význam a spolu s profily kategorie B tvoří základ místních varovných systémů, pracujících na různé technické úrovni (manuálně nebo automaticky) a poskytovat varování obyvatelstvu zejména při přívalových povodních na malých tocích. Doporučené minimální vybavení: vodočetná lať nebo alespoň 3 značky vodních stavů (např. na pilíři mostu) odpovídající směrodatným limitům pro SPA s barevným rozlišením (I. SPA - zelená, II. SPA - žlutá, III. SPA - červená) nebo s římskými číslicemi.
Pro varování a včasnou ochranu na území SO ORP Jeseník slouží následující hlásné profily:
Na území SO ORP Jeseník se nachází jeden hlásný profil kat. A v obci Mikulovice a jeden kategorie B ve městě Vidnava.
Stupně povodňové aktivity - hlásné profily kat. A směrodatné pro území SO ORP Jeseník
Hlásný profil | I. SPA | II. SPA | III. SPA | |||
Mikulovice (Bělá) | 200 | 230 | 250 |
Stupně povodňové aktivity - hlásné profily kat. B směrodatné pro území SO ORP Jeseník
Hlásný profil | I. SPA | II. SPA | III. SPA | |||
Vidnava (Vidnávka) | 160 | 200 | 240 |
Hlásné profily kategorie C jsou součástí povodňových plánů jednotlivých obcí. Na území správního obvodu ORP Jeseník je stanoveno 14 hlásných profilů kategorie C s automatizovaným přenosem dat, které jsou potenciálně využitelné při řízení povodňové ochrany. Jedná se o hlásné profily:
Stupně povodňové aktivity - hlásné profily kat. C s automatickým přenosem dat
Hlásný profil | I. SPA | II. SPA | III. SPA | |||
Bělá pod Pradědem - Drátovna (Černý potok) | 80 | 120 | 180 | |||
Bělá pod Pradědem - Drátovna (Červenohorský potok) | 80 | 120 | 180 | |||
Bělá pod Pradědem - Koliba (Bělá) | 80 | 120 | 180 | |||
Černá Voda (Černý potok) | 120 | 150 | 180 | |||
Česká Ves (Bělá) - H1 | 170 | 210 | 240 | |||
Jeseník (Bělá) | 100 | 130 | 160 |
|
||
Lipová-Lázně (Staříč) C15 | 150 | 170 | 190 | |||
Písečná u Jeseníka (Bělá) | 110 | 160 | 210 | |||
Skorošice (Skorošický potok) | 70 | 90 | 110 | |||
Stará Červená Voda (Červený potok) | 30 | 40 | 50 | |||
Vápenná-Polka (Ztracený potok) | 60 | 90 | 120 | |||
Vápenná (Vidnávka) | 90 | 120 | 160 | |||
Velká Kraš (Černý potok) | 170 | 210 | 260 | |||
Žulová-Žlíbek (Vidnavka) | 90 | 120 | 140 |
Na území správního obvodu ORP Jeseník je dále stanoveno 9 hlásných profilů kategorie C bez přenosu dat. Jedná se o hlásné profily:
Stupně povodňové aktivity - hlásné profily kat. C bez přenosu dat
Hlásný profil | I. SPA | II. SPA | III. SPA | ||
Bělá pod Pradědem - vodočet 1 (Bělá) | 120 | 160 | 200 | ||
Bělá pod Pradědem - vodočet 2 (Bělá) | 120 | 160 | 200 | ||
Česká Ves (Bělá) - vodočet | 110 | 150 | 180 | ||
Jeseník (Kalvodka) | 33 | 48 | 63 | ||
Jeseník (Vrchovištní potok) | 55 | 80 | 100 | ||
Lipová-lázně (Staříč) | 100 | 120 | 140 |
|
|
Žulová (Stříbrný potok) | 60 | 90 | 110 | ||
Žulová (Stříbrný potok - ČHMÚ) | 110 | 130 | 150 | ||
Žulová - soutok (Vidnávka) | 90 | 120 | 140 |