Odtokové poměry

Záplavové území je na území SO ORP Uherský Brod vyhlášeno pro vodní toky: Olšava, Nivnička, Klanečnice, Okluky, Kolelač a Luhačovický p. » 
Záplavové území vodního toku Olšava bylo stanoveno Krajským úřadem Zlínského kraje dne 26. srpna 2015 (č.j. KUZL 53103/2015) v rozmezí ř.km 0,000 – 36,395 a (č.j. KUZL 6017/2015) v rozmezí ř. km 36,395 – 39,511. Záplavové území je stanoveno v uvedené kilometráži pro Q5, Q20, Q100, včetně aktivních zón. V roce 2017 došlo k aktualizaci záplavového území v rozmezí ř.km 13.05 - 13.2 a 14.95 - 15.15. Vyhláška byla vydána Krajským úřadem Zlínského kraje (č.j. KUZL 34982/2017) a byla stanovena dne účinnosti od 8. 9. 2017 »
Záplavové území vodního toku Okluky bylo stanoveno Krajským úřadem Zlínského kraje dne 2. 3. 2003 (č.j. KUZL 9561/2003 ŽPZE-DZ) v rozmezí ř. km 0,000 – 25,570. Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20, Q100. » 
Záplavové území vodního toku Kolelač bylo stanoveno Okresním úřadem Uherské Hradiště dne 15. 1. 2001 (č.j. ŽP 215/2001/Č) v rozmezí ř. km 0,000 - 7,9. Záplavové území toku Kolelač pod vodním dílem Bojkovice bylo aktualizováno Krajským úřadem Zlínského kraje dne 26. 7. 2015 (č.j. KUZL 53103/2015) v rozmezí ř. km 0,000 – 2,695. Záplavové území je stanoveno v kilometráži  0,000 – 2,695 pro Q5, Q20, Q100, včetně aktivních zón a v kilometráži 2,695 – 7,9 pro Q100. »
Záplavové území vodního toku Luhačovický potok bylo stanoveno Krajským úřadem Zlínského kraje dne 17. 4. 2014 (č.j. KUZL 14911/2014) v rozmezí ř. km 0,000 - 25,081. Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20, Q100, včetně aktivních zón. »
Záplavové území vodního toku Nivnička bylo stanoveno Krajským úřadem Zlínského kraje dne 7. 10. 2016 (č.j. KUZL 21773/2016) v rozmezí ř.km 0,000 - 19,041. Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20, Q100, včetně aktivních zón. »
Záplavové území vodního toku Klanečnice bylo stanoveno Krajským úřadem Zlínského kraje dne 28. 11. 2018 (č.j. KUZL 51096/2018) v rozmezí ř.km 16.600 - 16.736. Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20, Q100, včetně aktivních zón. Dne 4. 1. 2019 bylo záplavové území rozšířeno Městským úřadem v Uherském Brodu (č.j. OZP/2091/18-12) v rozmezí 16.736 - 23.319. Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20, Q100, aktivní zónu a vybrané přítoky Klanečnice. »
Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území SO ORP je ve většině obcí stanoveno několik míst omezující odtokové poměry. Mezi kritická místa patří propustky a mosty, u kterých hrozí riziko zachycení splaví nebo ucpání splaveninami a může tak dojít ke snížení průtočného profilu vodního toku nebo k úplnému vybřežení toku z koryta. »
Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Uherská Brod

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Uherský Brod. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


Místa omezující odtokové poměry 

 

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Vzhledem k charakteru reliéfu, je podstatná část SO ORP Uherský Brod ohrožována při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi a splachy z polí. Často dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků, což dále zhoršuje nastalou situaci. »
Místa ohrožená přívalovou povodní v SO ORP Uherský Brod

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území SO ORP Uherský Brod v jihovýchodní části metodou kritických bodů

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území SO ORP Uherský Brod v jihozápadní části metodou kritických bodů

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území SO ORP Uherský Brod v severovýchodní části metodou kritických bodů

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území SO ORP Uherský Brod v severozápadní části metodou kritických bodů

Na území SO ORP Uherský Brod bylo stanoveno celkem 67 kritický bodů. Nejvíce kritický bodů se nachází na území města Bojkovice (9 bodů). Hned za ním se nachází město Uherský Brod s 8 body a obec Lopeník se 7 body. Ve Vlčnově se nachází 5 kritický bodů. Suchá Loz má o jeden bod méně. Celkem tři kritické body pak nalezneme v obcích Bystřice pod Lopeníkem, Horní Němčí, Nivnice a Starý Hrozenkov. Po dvou bodech je v obcích Bánov, Dolní Němčí, Hradčovice, Pašovice, Pitín, Prakšice, Strání, Šumice a Vyškovec. Jeden kritický bod se pak nalézá v obci Komňa, Korytná, Slavkov a Březová.

Charakteristika kritických bodů na území SO ORP Uherský Brod

ID Kritický bod Průměrný sklon (%) Podíl orné půdy (%) Plocha povodí kritického bodu (ha)
1 42 100 876 30,998 0,000 824,99
2 42 100 855 15,746 15,802 243,63
3 41 206 192 14,635 11,127 382,22
4 41 206 293 9,480 67,503 135,04
5 41 206 294 14,583 9,428 722,14
6 41 206 295 15,902 16,000 117,12
7 41 206 637 13,319 8,153 128,58
8 41 202 846 7,358 98,641 413,38
9 41 202 837 5,408 97,097 256,26
10 41 202 828 6,441 96,864 95,48
11 41 203 728 5,249 92,551 892,61
12 41 203 720 9,145 64,006 90,02
13 41 207 951 6,863 99,994 44,38
14 41 203 840 4,171 100,000 136,49
15 41 203 839 8,783 100,000 86,39
16 41 203 838 5,239 99,944 39,06
17 41 204 396 7,510 96,587 607,84
18 41 204 400 9,550 61,837 109,33
19 41 204 399 8,596 84,544 86,24
20 41 204 398 10,453 68,095 140,80
21 41 202 667 7,1553 95,911 354,42
22 41 202 537 10,394 74,222 136,08
23 41 207 884 10,765 68,703 62,53
24 41 206 489 8,431 79,296 30,43
25 41 206 955 13,269 82,292 35,65
26 41 202 569 14,008 46,280 570,67
27 41 203 308 9,972 99,698 44,77
28 41 203 307 12,917 27,262 173,78
29 41 203 746 121,967 46,548 218,98
30 41 203 740 12,591 49,492 987,25
31 41 202 533 13,820 77,305 69,12
32 41 202 534 14,510 16,366 373,83
33 41 207 358 9,665 96,947 31,33
34 41 207 365 10,297 99,997 46,87
35 41 203 694 6,459 100,000 183,88
36 41 203 705 4,692 100,000 45,52
37 41 204 280 5,144 91,499 38,57
38 41 204 288 6,683 100,000 59,11
39 41 204 284 6,353 100,000 91,66
40 41 204 295 14,166 53,000 223,77
41 41 206 467 7,827 78,460 35,90
42 42 101 028 29,306 0,000 149,09
43 42 101 019 21,271 5,488 898,26
44 42 100 911 21,250 5,214 719,85
45 42 100 970 22,193 0,200 602,23
46 42 100 916 23,069 0,000 533,58
47 42 101 485 23,834 0,000 243,65
48 42 101 492 25,217 0,000 186,99
49 41 206 479 15,111 0,990 156,14
50 41 206 478 15,457 0,000 143,84
51 42 100 688 31,999 0,000 226,32
52 42 100 691 25,584 0,000 181,67
53 42 100 992 25,986 0,000 118,35
54 42 100 518 18,778 0,000 508,31
55 42 100 520 21,116 0,000 136,19
56 41 206 374 15,113 0,000 336,71
57 41 204 470 17,087 0,000 110,37
58 41 204 472 15,680 0,000 136,86
59 41 207 402 15,926 0,000 389,22
60 41 207 405 18,625 0,000 212,93
61 41 206 719 16,552 0,000 635,45
62 41 206 706 17,587 0,000 297,29
63 41 206 544 12,117 64,193 57,14
64 42 101 566 14,848 0,000 276,20
65 41 203 691 16,776 3,550 841,78
66 41 203 690 16,712 0,000 173,67
67 41 208 028 16,210 0,000 131,49

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Uherský Brod. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území SO ORP Uherský Brod

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:
 
Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Uherský Brod. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

Místa ohrožená přívalovou povodní
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, řadíme mezi kritické na území SO ORP Uherský Brod pouze úsek Olšavy a vodní tok Holomňa. Na tocích, kde k ledovým jevům dochází, je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. Bližší informace jsou uvedeny v následující tabulce. »
Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Uherský Brod
Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Uherský Brod. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Ledové jevy
 
 


Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území SO ORP Uherský Brod se nachází množství vodních nádrží. Většina z nich nemá stanovenou kategorii TDB, ovšem nacházíá se zde devět nádrží v kategorii IV. a jedna v kategorii III. (VD Bojkovice). Území může být ohroženo i vodní nádrží VD Ludkovice (III. kategorie) na vodním toku Ludkovický potok a také VD Luhačovice (II. kategorie), která leží na vodním toku Luhačovický potok. Jejich podrobnější charakteristika je v kap. Zvláštní povodeň. »
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové podmínky na území SO ORP Uherský Brod
Vodní díla v povodňovém plánu SO ORP Uherský Brod. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Vodní díla
 
 

Protipovodňová opatření

Na území ORP Uherský Brod se nachází několik protipovodňových opatření. Jejich výčet je v následující tabulce.
Protipovodňová opatření na území ORP Uherský Brod