Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Píšťany lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi může být zejména tok Labe zasažen zejména v období jarního tání nebo vlivem déletrvající srážkové činnosti větší intenzity s velkoplošným zasažením. Povodeň může nastat taktéž v důsledku výskytu lokálních přívalových srážek velké intenzity zejména v letním bouřkovém období.

Historické povodně

Při současném povodňovém managementu je vhodně pracovat se zkušeností s povodněmi, které obec postihly v minulosti. Obec byla povodněmi v posledním období zasažena zejména v letech 2002, 2006 a 2013.

Historické povodně na Labi v Děčíně

 

Povodeň 2002

Katastrofální povodeň v srpnu 2002 vyvolaly mimořádně vydatné srážky zejména v jižních Čechách a proto též nejextrémnější průtoky byly zaznamenány ve většině vodních toků v povodí horní Vltavy a Berounky. V uceleném povodí Labe pak bylo následně zasaženo touto povodní dolní  a střední Labe. V profilech Ústí nad Labem a Děčín byla vyhodnocena doba jejího opakování na 100 – 200 let.

V pondělí 5.8. se nad západním Středomořím vytvořila tlaková níže, která s sebou do jižních a jihozápadních Čech přinesla trvalé a vydatné srážky, které zvolna ustávaly až 8. srpna. Nejvydatnější srážky zasáhly ve dnech 6. – 7. srpna jižní část Šumavy a Novohradské hory. Druhá tlaková níže se vytvořila v sobotu 10.8. nad Apeninským poloostrovem a se svým frontálním systémem začala postupovat k severu. Během neděle začala studená fronta s vydatnými a trvalými srážkami postupně od jihu ovlivňovat počasí v Čechách. V neděli a pondělí byly vydatné srážky zaznamenány zejména v západní polovině Čech a zvolna se přesouvaly k východu na zbytek Čech a nad západní a střední Moravu. Při druhé srážkové vlně se vyskytly plošně rozsáhlé srážky s dobou opakování 50 let v kombinaci s extrémními srážkami s více než stoletou dobou opakování na menších územích.

V návaznosti na dvě vlny srážek proběhly zde dvě povodňové vlny. Situace na Labi pod soutokem s Vltavou byla v obou případech rozhodující měrou ovlivněna vývojem hydrologické situace na Vltavě.

Situaci na dolní Vltavě určoval především průběh manipulací na vltavské kaskádě. Povodňovou situaci na dolním Labi proto způsobil téměř výhradně průtok z Vltavy. Ve vlastním Labi nad soutokem s Vltavou byl ve dnech 9. – 11.8. průtok pouze 30 – 40 m3.s-1 a byl pro vývoj situace stejně zanedbatelný jako průtok v Ohři (15 – 20 m3.s-1). S postupem povodňové vlny z Vltavy došlo ke kulminacím v profilu Mělník 10.8. v 8:00 (547 cm/ 1540 m3.s-1, Q2) a v Ústí nad Labem téhož dne v 20:00 až 22:00 (642 cm/ 1466 m3.s-1, Q2).

Druhou povodňovou vlnu vyvolaly zejména intenzivní srážky v západní polovině Čech ve dnech 11. a 12. srpna. Na tocích zasažených již první povodňovou vlnou (horní Vltava, Otava, Lužnice, povodí Berounky) vyvolaly tyto srážky vzhledem k celkové nasycenosti povodí a doposud vysokým průtokům prudké vzestupy vodních stavů na horních úsecích toků v průběhu pondělí 12.8. a následně během úterý i na níže položených úsecích.

Průtoky na Labi nad soutokem s Vltavou i na Ohři byly v důsledku srážkové činnosti ve dnech 11. až 13. srpna výrazně vyšší než při první povodňové vlně, přesto neměly na průběh povodňové situace na dolním Labi velký vliv. Velikost průtoku byla rozhodujícím způsobem určena průtokem ve Vltavě. Postup povodňové vlny na Labi pod Mělníkem představuje postup povodňové vlny z Vltavy.

Labe v Mělníku kulminovalo dne 15.8. mezi 13. a 16. hodinou při stavu 1066 cm. Kulminace v Ústí nad Labem proběhla 16.8. mezi 14. a 17. hodinou na stavu 1196 cm a průtoku 4700 m3.s-1 byla přiřazena četnost opakování 100 - 200 let (Q100 = 4420 m3.s-1).

Fotografie z povodní jsou uveřejněny na stránkách obce Píšťany zde: http://www.obec-pistany.cz/fotografie/povodne-2002/.

 

Povodeň 2013

V červnu 2013 postihly převážnou část České republiky extrémní povodně, které významně zasáhly i území spravované Povodím Labe, státní podnik. Regionální srážky počátkem června postupně doplňované i přívalovými dešti s hodinovými intenzitami nad 40 mm/hod (Podkrkonoší) způsobily rychlé vzestupy na mnoha tocích. Nejvíce postižené území bylo v pásu od Krkonoš přes střední Čechy směrem na jih. Další významné srážky zasáhly východní území a hlavně Českomoravskou vysočinu koncem června a způsobily další významné vzestupy toků v těchto oblastech.

Území zasažené první povodňovou vlnou ve dnech 1. - 14.6.2013 lze charakterizovat jako pás od severu (Krkonoše) směřující přes Střední Čechy k jihozápadu. Zasaženo bylo povodí horního Labe nad soutokem s Orlicí. Na vlastním toku Labe, kde nad přehradou Les Království dosáhl kulminační průtok vodnosti Q100. Dále byla postižena povodí pravostranný (Javorky, Bystřice, Cidliny, Mrliny) i levostranných přítoků Labe (Vrchlice, Výrovky).

Na středním Labi pod soutokem s Orlicí, na Metuji, Úpě, Jizeře, Lužické Nise, a na Smědé nepřesáhly kulminační průtoky vodnost Q5. První vlnou červencové povodně zůstalo zcela nedotčeno povodí Orlice, Loučné a Chrudimky. Velmi dramatickou situaci na dolním Labi, které kulminovalo na úrovni Q50-100, zásadně ovlivnil povodňový průtok ve Vltavě (Q20-50). Druhá povodňová vlna zasáhla území povodí Labe ve dnech 22. - 28.6.2013 v menším rozsahu a kulminační průtoky nedosáhly úrovně vodnosti z první povodňové vlny.