Hydrologické údaje
Základní údaje o vodních tocích na území obce Roztoky
Obcí Roztoky protéká řeka Berounka. Berounka je významný tok v západní části republiky (Plzeňský a Středočeský kraj) a levobřežní přítok Vltavy. Je dlouhá 139,1 km. Povodí má rozlohu 8 855,47 km2. Prameny zdrojnic se nacházejí v pohořích Český les a Šumava. Nejvyšších průtoků dosahuje řeka na jaře.
Berounka protéká Plzeňskou kotlinou a následně Přírodním parkem Horní Berounka (od soutoku s Úslavou, ř. km 136, k soutoku s Radnickým potokem, ř. km 96,0). V Berounské kotlině dále přijímá zprava řeku Litavku (ř. km 34). Pod městem Beroun v Českém krasu vytváří Berounka ve vápencích Karlštejnské vrchoviny kaňon se skalními stěnami. U Lahovic se vlévá do Vltavy. Berounka je řekou se silně kolísavými vodními stavy, téměř celý tok je splavný i pro otevřené sportovní lodě a využívaný ke koupání. Nejnavštěvovanější jsou úseky v CHKO Křivoklátsko a úsek v CHKO Český kras, zejména Vodácká naučná stezka Berounka.
Závěrečný úsek před soutokem s Vltavou spadá do vzdutí Modřanského jezu a je v něm vybudován Radotínský přístav. Tok řeky v nivě mezi Kazínem a soutokem s Vltavou procházel mnohými proměnami. Původně řeka tekla přes dnešní Lipence a těsně pod Zbraslaví. Někdy mezi 12.–14. století řeka rozdělila dnešní Horní a Dolní Černošice, zpočátku toto rameno fungovalo jen jako občasný tok při povodních. Roku 1523 je doložen mlýn u Bluku (dnešní Dolní Černošice), tvrz Bluk je doložena od roku 1404. Někdy před 12. století si řeka našla cestu kolem Radotína (doloženo 1115, roku 1158 doložen přívoz u Radotína), za Radotínem však meandrovala směrem ke Zbraslavi (tzv. Šárovo kolo). Pobočné rameno ústící do Vltavy u Lahovic a vytvářející Lahovický ostrov je zaznamenáno již v Müllerově mapě z 1720, toto koryto bylo dále prohloubeno zimní povodní roku 1797 (tzv. lahovická elevace, nakupenina sedimentů vzniklá z tehdejších ledových zátaras). Při povodni v roce 1829 se k Lahovicím přemístil hlavní tok, ten byl roku 1830 uměle stavebně upraven. Pravděpodobně po povodni roku 1845 Berounka rameno u Zbraslavi víceméně opustila, při povodni roku 1872 se staré koryto zaneslo a vzniklo z něj slepé rameno „Krňák“. Roku 1873 byla Vltava v přilehlém úseku zregulována, tím zanikl i Lahovický a Modřanský ostrov.
Oblast povodí Berounky
Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Berounky
| Místo profilu | ř. km | Qa [m3/s] | N-leté průtoky [m3/s] | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 5 | 10 | 50 | 100 | |||
| Hlásný profil kat. A Liblín, Berounka | 101,30 | 30,2 | 243 | 528 | 677 | 1080 | 1270 |
| Hlásný profil kat. A Zbečno, Berounka | 53,40 | 32,8 | 257 | 571 | 740 | 1210 | 1440 |
Vodní toky na území obce Roztoky
Základní údaje o vodních dílech na území obce Roztoky
Na řece Berounce se v obci Roztoky nachází jez (ř. km 63,1) a další jez je vybudován na Rakoveckém potoku (ř. km 0,3). U kulturní památky Dvůr Karlov jsou na Karlovském potoku situovány tři menší rybníky - bezejmenný, Hořejší a tzv. Lihovarský. Poslední zmíněný může při povodni v krajním případě představovat ohrožení. Zvláštní povodeň v obci Roztoky by mohla vyvolat vodní nádrž Hracholusky na řece Mži. Další informace o zmíněných vodních dílech jsou v kap. Odtokové poměry.