Charakteristika zájmového území

Obec Vápenná leží ve Vidnavském výběžku několik kilometrů od státní hranice s Polskem. Administrativně se obec řadí do Olomouckého kraje, konkrétně do SO ORP Jeseník. K 1. 1. 2016 bylo v obci evidováno 1333 obyvatel. Plocha katastrálního území obce činí 3678,9 ha.

Lesní porost zabírá více než 2/3 území obce. Louky, pole a pastviny se nacházejí pouze v nejbližších oblastech intravilánu, tedy ve střední a severní části území. Druhová skladba lesa se mění s narůstající nadmořskou výškou. Vyskytuje se zde třetí (dubobukový), čtvrtý (bukový), pátý (jedlobukový), šestý (smrkobukový) i sedmý (bukosmrkový) lesní vegetační stupeň, s převahou pátého stupně.

Využití pozemků v obci Vápenná (dle ČSÚ k 31. 12. 2015)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Orná půda 262,6 ha  7,1 %
Chmelnice 0 ha 0 %
Vinice 0 ha 0 %
Zahrady 35,2 ha 1 %
Sady 0 ha 0 %
Trvalé travní porosty 298 ha 8,1 %
Lesní půda 2869,7 ha 78 %
Vodní plochy 12,4 ha 0,3 %
Zastavěná plochy 20,7 ha 0,6 %
Ostatní plochy 178,6 ha 4,9 %
Celková výměra k.ú. 3678,9 ha 100 %

 

Území obce Vápenná

Obec Vápenná má poměrně dlouhý a úzký půdorys. Táhne se okolo vodního toku Vidnávka. Intaravilán je lokalizován v nadmořské výšce mezi cca 450 a 370 m n. m., jeho hlavní část se nachází ve výšce cca 400 m n. m. Nejvyšší hodnoty dosahuje bod Studený, který se tyčí do výšky 1042 m n. m. Terén katastrálního území je kopcovitý, rozřezaný vodními toky, do jejichž údolí spadají poměrně strmé svahy. Nejvýznamnějším vodním tokem je Vidnávka, podél níž je vybudován samotný intravilán. Na území obce má Vidnávka řadu přítoků – Obloučník, Vápenský potok, Polka (Ztracený potok).

Geomorfologicky patří zájmové území do provincie Česká vysočina a Krkonošsko-jesenické soustavy. Téměř celé pak spadá do podsoustavy Jesenická oblast, pouze na severu zasahuje podsoustava Krkonošsko-jesenické podhůří, konkrétně celek a podcelek Žulovská pahorkatina a okrsek Černovodská pahorkatina. Jesenické oblasti na území obce dále patří celek Rychlebské hory, který je rozdělen na podcelky Sokolský hřbet na východě a Hornolipovská hornatina na západě. V podcelku Hornolipovské hornatiny se ještě vyskytuje okrsek Petříkovská hornatina.

Sokolský hřbet je plochá hornatina se středním sklonem 12°. Západní část je tvořena granitoidy žulovského plutonu, na východě jsou typické ruly amfibolity a kvarcity. Jedná se o složitou hrásť s vnitřní kernou diferenciací a poklesem ker k severovýchodu.

Petříkovská hornatina je tvořena metamorfovanými horninami, převážně svory, fylity, rulami, krystalickými vápenci a grafity. Jedná se o kernou hornatinu rozčleněnou hluboce zařezanými, radiálně se rozbíhajícími údolími.

Půdy vyskytující se na katastrálním území obce jsou kambické podzoly vyskytující se na svahovinách rul, svorů, fylitů nebo na svahovinách kyselých žul. Velkou část území dále zabírají dystrické kambizemě lokalizované na stejných substrátech jako kambické podzoly. Dále se zde vyskytují kambizemě kyselé eutrofní, kambizemě kyselé oglejené, modální renzdziny a modální pseudogleje.

Z hlediska Quittovy klimatické klasifikace (za období 1961 – 2000) spadá území obce do mírně teplé podoblasti C7 a MT1.

Charakteristika chladné podoblasti CH6 a CH7

Charakteristika
CH7
MT1
Počet letních dnů 10 - 30 20 - 30
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 120 - 140 120 - 140
Počet mrazových dnů 140 - 160 160 - 180
Počet ledových dnů 50 - 60 40 - 50
Průměrná teplota v lednu [°C] -3 - (-4) (-5) - (-6)
Průměrná teplota v červenci [°C] 15 - 16 15 - 16
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 120 - 130 120 - 130
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 100 - 120 100 - 120