Charakteristika zájmového území

Obec Bdeněves se nachází v Plzeňském kraji, na území bývalého okresu Plzeň-sever a v současné době spadá pod správní obvod obce s rozšířenou působností Nýřany. Historie obce sahá až do konce 12. století, kdy je zmíněna v listinách kladrubského kláštera. Obec leží v údolí při řece Mži pod přehradou Hracholusky a zříceninou Buben. Na návsi, jíž dominuje kaple sv. Floriána, se do dnešní doby dochovaly domy lidové architektury. Obec se v poslední době značně rozrůstá a rozvíjí. Za zmínku stojí, že Bdeněvsí procházela jedna z větví Norimberské cesty a v současnosti tudy vede cyklostezka do Paříže. Obec je členem Mikroregionu Touškov a k 1. 1. 2020 (dle dat ČSÚ) bylo v Bdeněvsi evidováno 720 obyvatel.

Katastrální území obce Bdeněves

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologické členění:
Systém: Hercynský
Provincie: Česká vysočina
Soustava: Poberounská soustava
Podsoustava: Plzeňská pahorkatina
Celek: Plaská pahorkatina
Podcelek: Plzeňská kotlina, Stříbrská pahorkatina
Okrsek: Touškovská kotlina (Plzeňská kotlina), Svojšínská vrchovina (Stříbrská pahorkatina)

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká vysočina, do Poberounské soustavy a do podsoustavy Plzeňská pahorkatina a do celku Plaská pahorkatina. Území obce Bdeněves pak řadíme do dvou podcelků a okrsků. Severovýchodní část katastrálního území obce spadá do podcelku Plzeňská kotlina a do okrsku Touškovská kotlina, zatímco jihozápadní část obce s nadmořskou výškou vyšší než 330 m n. m. leží v podcelku Stříbrská pahorkatina a v okrsku Svojšínská vrchovina.

Okrsek Touškovská kotlina leží v severní části Plzeňské kotliny a představuje nejníže položenou část Plzeňské kotliny. Jedná se o strukturně denudační sníženinu s rozlohou 89,04 km2, která je tvořená převážně karbonskými prachovci, jílovci, pískovci, arkózami a slepenci. Méně se zde vyskytují proterozoické břidlice, droby, metabazalty a v blízkosti říční sítě a jezer se nacházejí miocenní písky a jíly. Nejvyšším bodem jsou Vlčí jámy (404,8 m n. m.), významným bodem je Velká Homolka (371 m n. m.). Okrsek se nachází ve 3. vegetačním stupni, je nepatrně zalesněn. Ojedinělé smrkové, borové a dubové porosty jsou rozptýleny mezi rozlehlými bloky orné půdy. Obec Bdeněves se nachází v severozápadním cípu této kotliny.

Svojšínská vrchovina je okrsek ve střední a západní části Stříbrské pahorkatiny. Plochá vrchovina s plochou 39,61 km2 má v podloží proteozoické fylity, fylitické břidlice a droby s vložkami karbonských pískovců, slepenců, jílovců a dalších třetihorních sedimentů. Vyznačuje se homogenním erozně denudačním povrchem, který se mírně sklání od západu k východu. Nacházejí se zde relikty mladotřetihorního zarovnaného povrchu v rozvodních oblastech a rozčleněná hluboká údolí Mže a přítoků s říčními terasami. Nejvyšším bodem je Malovický vrch (586,0 m n. m.). Svojšínská vrchovina se nachází ve 3.-4. vegetačním stupni, je středně zalesněná převážně borovými a méně smrkovými monokulturami s pomístnou příměsí dubu a břízy. Ve dnech hluboce zaříznutých údolí Mže a jejich přítoků se nacházejí zachovalé břehové porosty s převahou olše. Obec se nachází při východním okraji této vrchoviny.

Z hlediska ochrany přírody se při západní hranici katastru obce nachází migrační koridor biotopů vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců, který je protnut kritickým místem průchodu, které tvoří vodní tok řeky Mže. Dále je celé území obce zařazeno v rámci Geoparků UNESCO a národních geoparků od roku 2020 do největšího geoparku u nás - Národního geoparku Barrandien. Více o geoparcích viz: https://www.mzp.cz/cz/geoparky.

 

Struktura půdního fondu

Na podloží tvořeném především písčitými sedimenty převažují hnědozemě (modální a luvická) a kambizemě (modální, oglejená a mesobazická) s malým výskytem luvizemě modální při jižní hranici katastru. Na holocenních sedimentech v údolí řeky Mže a Myslinky jsou pak vyvinuty fluvizemě modální a glejové.

Hnědozemě se nacházejí v rovinatém území a vznikají na sprašových sedimentech, a mají uniformní hnědě zbarvený půdní profil bez výrazné stratigrafie. Kambizemě jsou půdy, které se vážou na výrazně členitý reliéf magmatických, metamorfických a zpevněných hornin. Mají velkou rozmanitost z hlediska trofismu, zrnitosti a skeletovitosti.

Luvizemě jsou typické půdy listnatého lesa (dub, buk, habr, lípa), u kterých dochází ke smívání humusu z vrchní části půdy (ke vzniku výrazně vyběleného horizontu) do spodních vrstev. Fluvizemě jsou půdy, které vznikají vrstevním naplavovaného materiálu v záplavových území vodních toků a jsou tvořeny mnoha vrstvami povodňových sedimentů.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha katastrálního území obce Bdeněves je 476,3 ha. Nejvíce je zastoupena orná půda (69,5 %), která má bezmála skoro dvojnásobné zastoupení v porovnání s celostátním průměrem zastoupení jednotlivých pozemků orné půdy v České republice. Zahrady (4,2 %) a ovocné sady (1,1 %) mají oproti celostátnímu průměru dvojnásobné zastoupení, zatímco vodní plochy (2,2 %) a zastavěná plocha a nádvoří (2,1 %) a ostatní plochy (10,4 %) mají srovnatelné zastoupení. Trvalý travní porost (5,8 %) má přibližně poloviční zastoupení a lesní pozemky (4,8 %) mají sedminové zastoupení oproti celostátnímu zastoupení jednotlivých druhů pozemků.

Využití pozemků v obci Bdeněves (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Zemědělská půda celkem 383,4 ha 80,5 %
  Orná půda 330,9 ha 69,5 %
Chmelnice, vinice 0,0 ha 0,0 %
Zahrady 19,8 ha 4,2 %
Ovocné sady 5,2 ha 1,1 %
Trvalý travní porost 27,5 ha 5,8 %
Nezemědělská půda celkem 92,9 ha 19,5 %
  Lesní pozemky 22,8 ha 4,8 %
Vodní plochy 10,6 ha 2,2 %
Zastavěná plocha a nádvoří 10,1 ha 2,1 %
Ostatní plochy 49,4 ha 10,4 %
Celková výměra katastrálního území 476,3 ha 100 %

 

Klimatické charakteristiky

Na území obce Bdeněves je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 8,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 501 - 550 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá celé katastrální území obce Bdeněves do mírně teplé klimatické oblasti MT11, která se vyznačuje prostředím teplým a mírně suchým. Léto je dlouhé, teplé a suché, přechodná období krátká, mírně teplá, zima krátká, teplá a suchá. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje kolem 500 – 550 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 7- 8 °C. Počet dní se srážkami nad 1 mm je 90 - 100, počet jasných dnů je 40 - 50, počet zamračených dnů je 120 - 150 a počet dnů se sněhovou pokrývkou je 50 - 60.

Charakteristika mírně teplé klimatické oblasti MT11

Charakteristika
MT 11
Počet letních dnů 40 - 50
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 140 - 160
Počet mrazových dnů 110 - 130
Počet ledových dnů 30 - 40
Průměrná teplota v lednu [°C] -2 - (-3)
Průměrná teplota v červenci [°C] 17 - 18
Průměrná teplota v dubnu [°C] 7 - 8
Průměrná teplota v říjnu [°C] 7 - 8
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90 - 100
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 350 - 400
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 200 - 250
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 50 - 60
Počet zamračených dnů 120 - 150
Počet jasných dnů 40 - 50