Odtokové poměry

Vodní tok Tichá Orlice má na území SO ORP Králíky oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 71,403 - 95,319, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Pardubického kraje a nabývá platnosti od 26. 9. 2016 (č. j KrÚ 63030/2016Ze). S účinností od 25. 5. 2021 bylo stanovené Krajským úřadem Pardubického kraje záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ vodního toku Tichá Orlice v úseku ř. km 95,475 - 100,988 v k. ú. Králíky (č. j. KrÚ 35959/2021). »
Vodní tok Morava má na území SO ORP Králíky oficiálně stanovené záplavové území v ř. km 325,176 - 336,75, které bylo vyhlášeno KÚ Pardubického kraje a nabývá platnosti od 22. 2. 2008 (č. j. KrÚ 49290-4/2007/OŽPZ/Vt). »

Záplavové území řeky Moravy od ř. km 339,538 - 352,508 nebylo oficiálně stanoveno, ale jsou k dispozici výpočty čar rozlivu pro hlavní Q (Q5, Q20 a Q100). Záplavové území od ř. km 352,508 - 354,050 bylo stanoveno Okresním národním výborem Ústí nad Orlicí v červenci 1985. 
Záplavové území vodního toku Březná včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 19,567 - 26,524 a ř. km 26,704 - 26,813 v k. ú. Červená Voda bylo vyhlášené Krajským úřadem Pardubického kraje a nabývá účinnosti od 7. 4. 2021 (č. j. KrÚ 24276/2021). »
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů»

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze předpokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. 
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území SO ORP Králíky byla stanovena řada míst, která mohou omezovat odtokové poměry - lávky, mosty, propustky »
Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Králíky

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Králíky. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


Místa omezující odtokové poměry 


 

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Podstatná část SO ORP Králíky je ohrožována při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi a splachy z polí. Často dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na místních komunikacích a k ucpání propustků, což dále zhoršuje nastalou situaci.»

Přívalové povodně na území SO ORP Králíky

Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Králíky

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (více než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (více než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (více než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Králíky metodou kritických bodů

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Králíky metodou kritických bodů

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Králíky. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území SO ORP Králíky

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Králíky. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem je tok řeky Březné - od Moravského Karlova po ř. km 27,0 a tok řeky Moravy - přibližně od Hanušovic po Horní Moravu potenciálně postižitelný ledovými jevy - nápěchy, zátarasy, atd. Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkách přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat  i při malých průtocích. »
Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Králíky

Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Králíky. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území SO ORP Králíky

Vodní díla na území SO ORP Králíky. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Na správním území obce s rozšířenou působností Králíky zasahuje 6 suchých retenčních nádrží (poldrů) ».
Jedná se o:
  • poldr Lichkov (KÚ Dolní Boříkovice, KÚ Dolní Lipka), ležící na Tiché Orlici,
  • Lipkovský poldr - Dolní Lipka (KÚ Dolní Lipka), ležící na Lipkovském potoce,
  • Pod suchým potokem (KÚ Králíky), ležící na Tiché Orlici,
  • 3 poldry ležící v katastrálním území Heřmanice u Králíků - z toho jeden na Hraničním potoce a 2 poldry ležící na Heřmanickém potoce/Nad Heřmanicemi a Pod Heřmanicemi. 
Všechny výše uvedené poldry jsou ve správě Povodí Labe, státní podnik, který je vlastníkem i provozovatelem těchto nádrží.

Dále se zde nachází 6 vodních nádrží a 3 rybníky. 
Do sedmdesátých let 20. století horní část povodí Tiché Orlice nad Lichkovem zcela postrádala jakékoli retenční prostory, které by v době povodní mohly zadržet část povodňových průtoků, a tím zmírnit škody na zemědělských pozemcích a majetku v celé oblasti. K nepříznivému stavu odtokových poměrů Tiché Orlice zde značnou měrou přispívala i rozsáhlá meliorace zemědělských pozemků mezi Králíky a Lichkovem. Z toho důvodu byla koncem sedmdesátých let 20. století vybudována na Tiché Orlici první suchá nádrž (poldr) nad soutokem s Lipkovským potokem. Při katastrofální povodni v roce 1997, kdy v řadě profilů, zejména v povodí Tiché Orlice a jejího přítoku Třebovky, byly dosaženy nebo překročeny stoleté průtoky, se znovu ukázala značná zranitelnost hustě zalidněného území. Po opadnutí povodně byly provedeny nezbytné kroky k zahájení výstavby účinných preventivních opatření. V první fázi byly v roce 2007 dokončeny další dvě nové suché nádrže – poldry, první na Tiché Orlici pod Králíky a druhá na Lipkovském potoce před soutokem s Tichou Orlicí. Transformace průtoků ve všech třech suchých nádržích (poldrech) pak v další etapě prováděné v letech 2007 – 2010 umožnila provést rozsáhlou rekonstrukci úprav koryta Tiché Orlici v Ústí nad Orlicí, Brandýse nad Orlicí a Chocni.

Schéma soustavy suchých nádrží na Tiché Orlici v dotčeném území

Suchá retenční nádrž (poldr) Lichkov

Poldr Lichkov se nachází v údolní nivě Tichá Orlice, jihovýchodně od obce Lichkov. Vlastní těleso hráze je situováno na toku Tichá Orlice v ř. km 95,000 a to do katastrálního území Dolní Boříkovice, Dolní Lipka a Lichkov. Hráz je zemní, přičemž návodní líc je upraven ve sklonu 1:3, vzdušní svah je pak upraven ve sklonu 1:2. Šířka koruny hráze je 4 m a dosahuje celkové délky cca 260 m. Kóta koruny hráze je 532,50 m n. m., při maximální výšce hráze 4 m. Přímo v korytě toku Tiché Orlice je vybudován bezpečnostní přeliv o délce 62,1 m a návrhovém průtoku QN = 52 m3.s-1 (přepadový paprsek h = 60 cm). Pro zvýšení bezpečnosti hráze je při levobřežním zavázání situován nouzový přeliv délky 34 m, přelivná hrana je na kótě 532,05 m n. m.

Pro běžné převádění průtoků slouží vypouštěcí otvor 1,5 x 1,5 m umístěný v sdruženém objektu osazeném v ose toku. Sdružený objekt je ze strany návodní ukončen předsunutým bezpečnostním přelivem ve tvaru podkovy s celkovou funkční délkou přelivné hrany 65 m. Na straně návodní je výtok ze spadiště pod bezpečnostním přelivem a přemostění v koruně. V levé části hráze je umístěn nouzový přeliv délky 34 m fixovaný železobetonovým prahem.


Charakteristika suché nádrže

  • Celkový retenční objem: 0,865 mil. m3
  • Zatopená plocha (maximální): 4,5 ha
  • Maximální přítok do nádrže Q100: 72,7 m3s-1
  • Transformovaný odtok: 48,1 m3s-1

Suchá retenční nádrž (poldr) Lichkov

Suchá retenční nádrž (poldr) Lipkovský poldr (Dolní Lipka)

Hráz suché retenční nádrže Lipkovský poldr se nachází na Lipkovském potoce, ř. km 0,2, katastrální území obce Lichkov, většina záplavového území pak v katastru obce Dolní Lipka. Hráz je přímá, sypaná zemní. Výška koruny poldru nad terénem 8 m. Šířka poldru v koruně 3,5 m, šířka poldru v patě 37 m, délka v koruně 524 m, sklon návodního líce je 1 : 3, sklon vzdušního líce 1 : 2. Kóta koruny poldru je 535,00 m n. m.

V ose vodního toku je umístěn železobetonový výpustní objekt se spodní výpustí DN 1500, který má na návodní straně vtokový objekt do spodní výpusti dlouhý 19,2 m se sedimentačním prostorem pro zachycení splavenin, česlemi a škrtící deskou. Na vzdušní straně navazuje na spodní výpust výtokový objekt dlouhý 15,8 m s vývarem a tlumící deskou. V místě pravostranného zavázání hráze do svahu údolnice je nouzový přeliv s přelivnou hranou délky 70 m fixovanou betonovou stěnou.

Charakteristika suché nádrže

  • Celkový retenční objem: 1,378 mil. m3
  • Zatopená plocha (maximální): 52,5 ha
  • Maximální přítok do nádrže Q100: 63,5 m3s-1
  • Transformovaný odtok: 3,7 m3s-1

 Suchá retenční nádrž (poldr) Dolní Lipka

Suchá retenční nádrž (poldr) Dolní Lipka

Suchá retenční nádrž (poldr) Pod Suchým potokem

Hráz suché retenční nádrže Pod Suchým potokem se nachází na Tiché Orlici, ř. km 98,7, katastrální území města Králíky. Hráz je přímá, sypaná zemní. Výška koruny poldru nad terénem 7 m. Šířka poldru v koruně 4 m, šířka poldru v patě 33 m, délka v koruně 553 m, sklon návodního líce je 1 : 3, sklon vzdušního líce 1 : 2. Kóta koruny poldru je 546,25 m n. m.

V ose vodního toku je umístěn železobetonový výpustní objekt se spodní výpustí DN 1500, který má na návodní straně vtokový objekt do spodní výpusti dlouhý 12,2 m se sedimentačním prostorem pro zachycení splavenin, česlicovou stěnou a škrtící deskou. Na vzdušní straně navazuje na spodní výpust výtokový objekt dlouhý 15 m s vývarem a tlumící deskou. V místě pravostranného zavázání hráze do svahu údolnice je nouzový přeliv s přelivnou hranou délky 70 m fixovanou betonovou stěnou.

Charakteristika suché nádrže

  • Celkový retenční objem: 1,034 mil. m3
  • Zatopená plocha (maximální): 47,34 ha
  • Maximální přítok do nádrže Q100: 53 m3s-1
  • Transformovaný odtok: 2,6 m3s-1

Hlavním účelem těchto vodních děl je zmírnění povodňových průtoků na Tiché Orlici a Lipkovském potoce.

Z hlediska obecné bezpečnosti, ve smyslu vyhlášky č. 471/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 255/2010 Sb. o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, jsou hráze suchých nádrží (poldrů) Lichkov a Dolní Lipka řazeny do IV. kategorie.

Zbývající 3 suché retenční nádrže mají v porovnání s předchozími minimální retenční objem - Na Hraničním potoce 0,2 ha, Pod Heřmanicemi 0,5 ha a Nad Heřmanicemi 0,2 ha.

Vlastníkem a provozovatelem těchto vodních děl je – Povodí Labe, státní podnik., Víta Nejedlého 951, Hradec Králové (Tel.: 495 088 111, Fax: 495 088 733).

Dále se na území ORP Králíky nachází také 2 jezy na vodním toku Tichá Orlice.

 Základní charakteristiky jezů na Tiché Orlici v katastrálním území Mladkov

Říční kilometr Typ jezu Vlastník/provozovatel MVE
89,776 pevný (20,4 / 0,6) Ing. Ladislav Langr ANO
89,064 pevný (16,4 / 2,1) Povodí Labe, státní podnik HK NE

Protipovodňová opatření

Na území SO ORP Králíky jsou vybudována protipovodňová opatření - jedná se o veškeré poldry v území, blíže specifikované v předchozím bodu "Vodní díla". »
Protipovodňová opatření na území SO ORP Králíky