Ústí nad Orlicí

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Přirozená povodeň na vodních tocích Tichá Orlice a Třebovka

U Tiché Orlice a Třebovky hrozí zejména regionální povodeň vzniklá v důsledku vysokých úhrnů srážek se značnými denními a vícedenními sumami (letní povodeň). Táním sněhu v kombinaci s dešťovými srážkami (zimní a jarní povodeň) je ohrožena především Tichá Orlice, protože pramení v Orlických horách, kudy protéká horní část toku.

Povodně těchto typů lze celkem úspěšně předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby. Průtoky jsou sledovány v hlásných profilech kategorie A, B a C, a srážky jsou monitorovány sítí meteorologických a srážkoměrných stanic. S ohledem na reálné postupové rychlosti, existující monitorovací systém VH dispečinku Povodí Labe a prognózy srážek ČHMÚ (matematický model ALADIN), lze vývoj povodně čím dál lépe předpovídat a činit potřebná protipovodňová opatření.

Přirozená povodeň na dalších drobných vodních tocích

U menších vodních toků hrozí zejména lokální povodeň z krátkodobých přívalových srážek velké intenzity (i přes 100 mm za několik hodin). Tato přívalová povodeň je nebezpečná také z hlediska splachu ornice z polí, která jsou situována na svazích kolem obcí.

Povodně tohoto typu mají náhlý, rychlý a krátkodobý průběh. Vyskytují se převážně v letních měsících, kdy jsou vyšší úhrny srážek častější, případně po náhlém oteplení a tání sněhu v jarním období. Tyto povodňové situace nelze prakticky předpovídat. Vzhledem k velmi rychlému průběhu povodně řeší povodňové orgány převážně až odstraňování napáchaných škod. Na menších tocích by tedy měla být protipovodňová ochrana zaměřena především na pravidelnou prevenci - důsledné provádění preventivních povodňových prohlídek a čištění koryta (odstraňování naplavenin a nánosů).

  Místa ohrožená přívalovou povodní

Historické povodně

V nedávné historii bylo město Ústí nad Orlicí významněji zasaženo povodněmi hned několikrát. Z nejvýznamnějších jsou to povodně v červenci 1997, březnu 2005 a na jaře 2006. Všechny povodně nastaly v důsledku enormního úhrnu dešťových srážek. Škody na majetku byly dle zjištěných dostupných informací obrovské.

Nejničivější povodeň v roce 1997 na Orlickoústecku způsobila škody za 1,43 mld. Kč. Povodně v roce 1997 zasáhly Orlickoústecko ve dvou vlnách, mezi 6. až 11. a 18. až 22. červencem. Stoletá voda byla prakticky na celém toku Tiché Orlice. Postupující voda způsobila obrovské škody na obytných a průmyslových budovách, stejně jako na infrastruktuře města. Díky tomuto povodňovému impulsu bylo poté výrazně investováno do revitalizace a zpevnění koryt toků, ke kterým se také přidaly i další projekty protipovdňové ochrany. 

Povodeň v roce 2005 napáchala ve městě škody převážně na infrastruktuře, které díky dobré přípravě a vybudování ochranných valů, dosahovaly výše pouze 200 000 Kč. Ovšem pouze rok poté přišla povodeň, která měla mnohem větší následky. V roce 2006 bylo zaplaveno mnoho důležitých dopravních komunikací, část města byla odříznuta od elektřiny a několik obyvatel muselo být evakuováno. Tichá Orlice unášela velké akumulace spláví, které muselo být v průběhu odstraňováno těžkou technikou. Na pomoc byly povolány jednotky dobrovolných hasičů z okolí. Celkově se škody v Ústí nad Orlicí vyšplhaly na 6 370 000 Kč.

Od roku 2006 se na Orlickoústecku větší povodně nevyskytly, častější riziko představují spíše přívalové srážky, které se objevují i opakovaně v průběhu roku.