Charakteristika zájmového území

Město Polička, které je zároveň obcí s rozšířenou působností, se nachází v Pardubickém kraji, na území bývalého okresu Svitavy. Město Polička se rozkládá na celkem 4 katastrálních územích, a to: Lezník, Modřec, Polička a Střítež u Poličky. Na katastrálním území Polička se rozkládají celkem 3 městské části (Dolní Předměstí, Horní Předměstí a Polička-Město) části města pak jsou Lezník, Modřec a Střítež. Ve městě bylo k 31. 12. 2011 evidováno celkem 8903 obyvatel, z toho 4334 mužů a 4569 žen. Celková rozloha činí 3311 ha, z toho 68,7 % rozlohy tvoří zemědělská půda (přičemž 77,5 % celkové rozlohy je orná půda, 3,2 % zahrady, a 19,3 % trvalé travní porosty), 15,6 % rozlohy tvoří lesní půda, 0,7 % vodní plochy, 2,7 % zastavěné plochy a 12,3 % ostatní plochy.

Polička byla založena jako královské město českým králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1265. Město prosperovalo díky cestě vedoucí ze středních Čech do moravských center a také díky uděleným právům. V minulosti město několikrát změnilo svoji podobu, významná byla například barokní přestavba z počátku 17. století. Požár v roce 1845 výrazně zbrzdil vývoj města po průmyslové stránce, díky čemuž však zůstaly do značné míry zachované 1220 m dlouhé městské hradby. V roce 1896 přijel do Poličky první vlak ze Svitav, čímž byl započat průmyslový rozmach města. Historické jádro je nyní městskou památkovou zónou. Mezi významné památky ve městě patří právě zachované městské hradby, dále pak například Kostel sv. Jakuba, Morový sloup či budova Radnice.

Mezi nejvýznamnější průmyslové podniky ve městě patří v současné době Poličské strojírny a.s. (umístěné v areálu bývalé Vojenské muniční továrny), Měšťanský pivovar či strojírenská společnost PONAS.

Nejvýznamnější dopravní tepnou na území města je silnice I/34, spojující Poličku se Svitavami a Hlinskem. Významná je také silnice II/360 na Litomyšl. Městem dále procházejí silnice II/353, II/362 a II/363. Městem rovněž prochází jednokolejná železniční trať č. 261.

Polička se nachází v nadmořské výšce 555 m, na rozhraní dvou geomorfologických oblastí, Východočeské tabule a Českomoravské vrchoviny (sv okraj), zastoupených nejnižšími Poličskou tabulí (SV) a Jedlovskou plošinou (JZ). Město je zasazeno do mírného údolí, které je ve vzdálenosti cca 1 - 2 km blízkého okolí města obklopeno hospodářskou půdou plynule přecházející v louky a lesy. V blízkosti města prochází hranice CHKO Žďárské vrchy.

Polička patří do mírně teplé oblasti, okrsku B6 vlhkého, vrchovinného; s průměrnými ročními teplotami 6 °C a srážkami 700 mm/ročně. Geologické podloží Poličské tabule budují především jílovce, slínovce a opuky křídové tabule. Jedlovskou plošinu pak budují převážně vyvřelé a metamorfované horniny (granity, granodiority, pararuly a migmatity). V údolí vodních toků nalezneme kvartérní svahoviny a holocenní nivní sedimenty. Vyvinuty jsou zde především různé subtypy kambizemí a dále pak pseudogleje a glejové půdy.

 

Povodí Svratky

Bílý potok pramení nad obcí Pomezí a teče západním směrem. Protéká zastavěným územím obcí Pomezí, Polička, Kamenec u Poličky, kde se tok stáčí k jihu a protéká ještě obcemi Sádek, Maksičky a Lačnov. U Lačnova se vlévá jako levostranný přítok do řeky Svratky. Hlavními přítoky Bílého potoka v katastrálním území města Poličky jsou levostranné přítoky Jánský potok, Modřecký (Baldecký) potok a pravostranný bezejmenný přítok. Celková plocha povodí Bílého potoka po ústí do Svratky je 100,8 km2, délka Bílého potoka je 15,6 km a průměrný roční průtok při ústí činí 0,8 m3/s. Na bílém potoce se nachází Pomezský (Limberský) a Synský rybník. Na Jánském potoce se nachází 4 vodní díla (nádrže dále označované jako Poličská soustava). Na Modřeckém potoce jsou 4 vodní nádrže a poldr (dále pod celkovým názvem Baldecká soustava).

Jalový potok pramení jižně od obce Široký Důl, teče severovýchodním směrem, protéká obcí Široký Důl, Sebranice a v obci Čistá zaúsťuje do toku Loučná. Celková délka toku činí 17,7 km, plocha povodí 42,6 km2 a průměrný roční průtok při ústí 0,24 km3/s. Protéká po hranici katastru města Polička a u části Střítež přijímá bezejmenný tok.