Odtokové poměry

Vodní tok Lučina má na území města Šenov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 15,367, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabylo účinnosti od 11. 2. 2010 (č. j. MSK 7085/2010). Výše uvedené záplavové území bylo změněno v ř. km 0,000 - 11,080 Krajským úřadem Moravskoslezského kraje s nabytím účinnosti od 2. 8. 2014 (č. j. MSK 64033/2014). Také v úseku ř. km 15,367 - 17,340 je vyhlášeno záplavové území Krajským úřadem Moravskoslezského kraje s nabytím účinnosti od 4. 2. 2011 (č. j. MSK 170277/2010) ».
Vodní tok Venclůvka má na území města Šenov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 3,8 které bylo vyhlášeno Magistrátem města Ostravy a nabylo účinnosti od 31. 10. 2014 (č. j. SMO/339589/14/OŽP/Km».
Vodní tok Frýdecký potok má na území města Šenov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 3,941 které bylo vyhlášeno Magistrátem města Ostravy a nabylo účinnosti od 30. 6. 2015 (č. j. SMO/189647/15/OŽP/Ho) ».
Vodní tok Datyňka (Horní) má na území města Šenov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 7,2 které bylo vyhlášeno Magistrátem města Ostravy a nabylo účinnosti od 15. 3. 2014 (č. j. SMO/052399/14/OŽP/Km».
Vodní tok Podleský potok má na území města Šenov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 1,568 - 2,090 které bylo vyhlášeno Magistrátem města Ostravy a nabylo účinnosti od 12. 12. 2017 (č. j. SMO/456748/17/OŽP/Hud».
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Pežgovského a Podleského potoka, kde se mimo jiné nachází v průtočném profilu mnoho míst omezující odtokové poměry. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Šenov bylo stanoveno několik míst, která omezují odtokové poměry ve městě. Více viz. Přirozená povodeň - Historické povodně. »
Místa omezující odtokové poměry na území města Šenov

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry

 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohrožovány přívalovými srážkami v povodí drobných vodních toků. Zejména se jedná o Pežgovský a Podleský potok, Horní Datyňku, Venclůvku a Frýdecký potok. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na jinak suchých vodotečích a městských komunikacích. Komplikace mohou nastat především při kombinaci s ucpáním průtočných profilů mostků a propustků. V několika místech (především Pežgovský potok) je tok křižován oplocením zahrad, kde mohou též nastat problémy s vybřežením při ucpání profilu. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Šenov

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>=  5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Šenov  metodou kritických bodů

Na území města se nachází jeden kritický bod.

Charakteristika kritických bodů na území města Šenov

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
20 101 060 4,71 % 99,29 % 33,35 ha

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Šenov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

 

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Šenov

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

 


Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Šenov mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Šenov
 

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území města Šenov se nachází v údolní nivě Lučiny Košťálovský, Volenský rybník a rybník Odona Urbance. Na Pežgovském a Podleském potoku se nachází soustava několika rybníků. Mimo katastr města se na toku Lučina nachází VD Žermanice (vodní dílo I. kat. z hlediska TBD), jenž by v případě havárie mohlo vyvolat zvláštní povodeň většího rozsahu. »
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Šenov

Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Protipovodňová opatření »

Ve městě byla zbudována dvě povodňová opatření. Prvním z nich je ochranná hráz, která je umístěna mezi ř. km 10.690 - 10.947 na obou březích řeky Lučiny. A druhým je ochranná hráz umístěná mezi ř. km 12.545 - 13.660 pouze na pravém břehu řeky Lučiny, jejím účelem je chránit přilehlou ČOV. »