Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je obec ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích.

V nejbližším okolí obce se nachází především orná půda a různorodé zemědělské plochy. Tyto plochy jsou na přívalové srážky nejcitlivější zejména díky své malé retenční schopnosti. Přívalové srážky potom v kombinaci se sklonitostí terénu způsobují splach ornice, v extrémních případech může dojít i k sesuvům půdy. V obci Veselíčko je navíc nebezpečí přívalových srážek zvýšeno přítomností několik rybníku, u kterých hrozí přelití vody a následné zaplavení zastavěné části obce.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Veselíčko, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

 

Historické povodně

V nedávné historii byla obec Veselíčko naposledy zasažena povodněmi v roce 2016. K povodni došlo v důsledku lokálního přívalového deště, který způsobil splachy z okolních svahů. Proud vody napáchal škody především na nezpevněných komunikacích, kde odnesl svrchní vrstvu hlíny, která následně způsobila poškození obecních komunikací a vybraných nemovitostí občanů. Stejná situace nastala i v roce 2011, kdy byly přívalové srážky tak intenzivní, že pronikly i přes kamennou zeď. Voda zaplavila místní komunikace, soukromé pozemky a zasaženy byly i nemovitosti. » Záběry z povodní v roce 2011 jsou uvedené v kapitole fotodokumentace.
Písemný záznam o výskytu povodně v roce 2011, zdroj: archiv obce

"15. 8. 2011 - situace dešťový příval

19,44 - začátek deště
19,50 - průtok přes zeď 
19,52 - průtok vody ze dvora na komunikaci
20,07 - v rybníku hladina dosahuje přepadu do kanálu. tj. 100 m3/17 min
20,43 - konec plného průtoku přes zeď
21,10 - průtok ustálen na 25m3/hod
21,38 - průtok menší jak 25m3/hod

Propočet:

19,50 - 20,43 přítok 5,9 m3/min = 312 m3
20,43 - 21,10 přítok 1,25 m3/min = 35 m3
21,10 - 21,38 přítok 0,50 m3/min = 14 m3
Celkem cca..................................360 m3
Průtok přes dvůr porovnáním asi 30 - 40 m3
Po celou dobu bylo v provozu plovákové čerpadlo s výkonem 25 m3/hod. tj. cca 50 m3
S průtokem volně po pozemku lze počítat s přítokem na pozemek mimo potrubí cca 450 m3 v průběhu 2 hodin.
Průtok potrubím cca 30 l/s tj. 216 m3/2 hod, tj. 108 m3/hod.

Celkem za 2 hod. 450 + 216 = 666 m3

V průběhu první hodiny byl průtok:
312 + 30 + 25 + 108 = 475 m3/ hod."