Odtokové poměry

Vodní toky Haná v ř. km 18,481 – 35,278 (od hranic krajů Jihomoravského a Olomouckého – soutok Malé a Velké Hané), Malá Haná v ř. km 0,000 – 4,068 (od soutoku s Velkou Hanou – po hráz VD Opatovice) a Velká Haná v ř. km 35,278 – 37,921 (od soutoku s Malou Hanou – nad Hamiltony) mají na území města Vyškov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 22. 03. 2010 (č. j. JMK142924/2009). »
Dále je území města ohroženo rozvodněním vodních toků Drnůvka a Rostěnický potok, které nemají oficiálně stanovené záplavové území. Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. 
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Vyškov bylo stanoveno šest míst, která mohou omezovat odtokové poměry. Jedná se především o mosty, propustky a koryto vodního toku»
Místa omezující odtokové poměry na území města Vyškov

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry


 

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. Ulice Luční a ul. Ve Mlýnku jsou nejohroženějšími místy města, což souvisí s nekapacitním korytem vodního toku Drnůvka a na druhé straně s nekapacitní veřejnou kanalizací. Čtyři z těchto míst jsou současně také místem kritického bodu. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Vyškov

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Vyškov metodou kritických bodů

Na území města Vyškov bylo stanoveno šest kritických bodů:
  • Kritický bod 41201041 - lokalita Hamiltony, u č. p. 87/9.
  • Kritický bod 41207056 - lokalita Lhota, povodí bezejmenného vodního toku IDVT 10186971, v ř. km 2,032.
  • Kritický bod 41201050 - lokalita Dědice u Vyškova - Sídliště Víta Nejedlého.
  • Kritický bod 41201054 - lokalita Pazderna, na hřbitově.
  • Kritický bod 41207216 - povodí bezejmenného vodního toku IDVT 10203721, v ř. km 0,823.
  • Kritický bod 41201087 - lokalita Křečkovice, nedaleko č. p. 346/1.

Charakteristika kritických bodů na území města Vyškov

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
41201041 8,688 % 72,168 % 133,83 ha
41207056 7,163 % 99,967 % 46,15 ha
41201050 6,561 % 52,119 % 66,87 ha
41201054 5,281 % 96,660 % 94,57 ha
41207216  6,285 % 92,654 % 84,25 ha
41201087 5,321 % 94,650 % 114,72 ha

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Vyškov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území města Vyškov

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří řeka Haná, na území města Vyškov, mezi kritické, a to v úseku mezi jezem v Křečkovicích (ř. km 32,22) a soutokem s Rostěnickým potokem (ř. km 32,4). A proto je nezbytně nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. »
Místa výskytu ledových jevů na území města Vyškov

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území města Vyškov se nachází významná vodní nádrž Opatovice, která spadá do I. kategorie TBD. Jejím hlavním účelem je vodárenský odběr a manipulace s průtoky - tedy zajištění minimálního průtoku, případně transformace povodňového průtoku. Dále se na území města Vyškov nachází tři vodní nádrže IV. kategorie TBD, které slouží převážně k chovu ryb a rekreaci. Mimo jiné je na území města také pět malých vodních nádrží a koupaliště. »
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Vyškov

Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

 

Protipovodňová opatření

Na území města Vyškov proběhla revitalizace a zkapacitnění koryta Hané. Dále se na území města nenachází žádné protipovodňové opatření typu ohrazování nebo suchý poldr.
Protipovodňová opatření na území města Vyškov