Životice u Nového Jičína

Charakteristika zájmového území

Obec Životice u Nového Jičína se rozkládá asi šest kilometrů jihovýchodně od Nového Jičína. Nachází se v Moravskoslezském kraji a příslušnou obcí s rozšířenou působností je rovněž okresní město Nový Jičín. Obec leží v nadmořské výšce cca 332 m n. m. a je obklopena ze severovýchodu horami Jedle (546 mm n. m.), Hlásnice (558 m n. m.) a z jihu Mořkovskou horou (429 m n. m.). K 1. 1. 2016 bylo v obci evidováno 615 obyvatel.  Velikost katastru činí 907 ha.

Využití pozemků v obci Životice u Nového Jičína  (dle ČSÚ k 31. 12. 2015)

Z geologického hlediska spadá dotčené správní území obce Životice u Nového Jičína k Západním Karpatům. Zasahují sem flyšové příkrovy Vnějších Západních Karpat. Geologická stavba Vnějších Západních Karpat vznikla v několika fázích alpínské orogeneze na konci křídy a na začátku terciéru. V tomto vrásnění byly určujícím činitelem pohyby litosférických desek, zejména kolize africké desky na jihu a varisky konsolidované desky Evropy na severu. Flyš se vyznačuje mnohonásobným rytmickým střídáním vrstev jílovců, prachovců, pískovců a slepenců. V dotčeném území jsou příkrovy budovány jednotkami slezskou a podslezskou. Základem geologické stavby studovaného území je jednotka slezská, zastoupená křídovým útvarem godulského vývoje. Horniny slezské jednotky jsou masivní a odolné vůči odnosu a tvoří zejména Radhošťskou hornatinu (godulské pískovce). Podslezskou jednotku většinou tvoří horniny (jílovce, slínovce), které více podléhají odnosu.

Geomorfologicky spadá širší zájmové území do provincie Západní Karpaty, a to do soustavy Vnější Západní Karpaty. Ze soustavy Vnější Západní Karpaty zasahují do sledovaného území podsoustavy Západní Beskydy a Západobeskydské podhůří. Z podsoustavy Západní Beskydy leží na sledovaném území celek Moravskoslezské Beskydy, který je ze severu lemován celkem Podbeskydská pahorkatina z podsoustavy Západobeskydské podhůří.

Podbeskydská pahorkatina má charakter členité pahorkatiny. Je tvořena křídovými a starotřetihorními flyšovými horninami podslezského a slezského příkrovu. Sníženina podcelku Frenštátská brázda s okrskem Veřovická brázda leží v méně odolných horninách při úpatí severního okrajového svahu Moravskoslezských Beskyd. Moravskoslezské Beskydy, tvořené odolnými godulskými pískovci slezské jednotky, zasahují do širšího území severním okrajem své západní části, a to podcelkem Radhošťská hornatina s okrskem Hodslavický Javorník.

Vznik půdních typů podmínil charakter podložních hornin a geomorfologický vývoj. V širším území lze nalézt tyto půdní typy: kambizem typická, kambizem pseudoglejová a fluvizem glejová. Jižní část sledovaného území tvoří převážně kambizem typická varieta kyselá. V severní části převažuje kambizem typická a kambizem pseudoglejová. Fluvizem glejová tvořící se na nivních bezkarbonátových sedimentech převládá v nivách Jičínky a jejích přítoků.

Moravskoslezský kraj je díky pestrému georeliéfu typický značnou proměnlivostí počasí. Karpatská část okresu Nový Jičín náleží do chladné klimatické oblasti, která je zde charakterizována krátkým, velmi chladným a vlhkým létem a dlouhou, mírnou a mírně vlhkou zimou s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota vzduchu zde vystupuje na 5 až 6 °C a průměrné roční srážkové úhrny dosahují 850 až 1000 mm. Se stoupající nadmořskou výškou se projevuje větší vlhkost a nižší průměrná teplota. Podhorská část širšího zájmového území spadá do mírně teplé klimatické oblasti.

Z klimatického hlediska (dle klimatické klasifikace Quitta, 1971) spadá území Životic do mírně teplé oblasti MT 9, která se vyznačuje průměrnou teplotou -3 - -4 °C v lednu a 17 – 18 °C v červenci. Půměrný roční úhrn srážek činí 650 – 750 mm.

Charakteristické indexy pro mírně teplou klimatickou oblast MT 9

Povodí Jičínky