Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Životice u Nového Jičína lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi je obec ohrožena zejména v období jarního tání (únor - březen), obzvlášť pokud je tání kombinováno se srážkami a při letních intenzivních deštích (přívalová povodeň). »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Životice u Nového Jičína, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
Pro obec Životice u Nového Jičína se stala přímo katastrofickou přívalová povodeň v červnu roku 2009, během níž přišlo o život několik lidí. Mnoho domů bylo zaplaveno a v následujících dnech byly srovnány demoličními četami se zemí. Nad územím obce převládalo chladné a vlhké severovýchodní proudění, přičemž nad jihovýchodní Evropou se nacházela tlaková výše. Před brázdou nižšího tlaku ve vyšších hladinách troposféry se vytvářel pás přeháněk, který pozvolna postupoval na západ. Přeháňky a bouřky se tedy vytvářely podél čáry konvergence nad východní Moravou a Slezskem. Právě orientace proudění (paralelně s čárou konvergence) způsobila tzv. train effect (extrémní srážkové úhrny vznikají při liniovém seskupení bouřek a jejich následnému opakovanému postupu přes totéž území).
Fotogalerie záplav k nahlédnutí na webových stránkách SDH Veřovice nebo na OÚ Životice u Nového Jičína.