Bobrová

Odtokové poměry

Vodní tok Bobrůvka (Loučka) má na území městyse Bobrová oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 19,080 – 60,000, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabývá platnosti od 14. 2. 2008 (č. j. KUJI 11999/2008). »

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Bobrůvky (Loučky). Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

V západní části městyse Bobrová, jihovýchodně od Černého Mlýna, se nachází silniční most vodního toku Bobrůvka (Loučka) pod komunikací III/36041, u něhož v roce 2006 byla snížena průtočná kapacita z důvodu tání sněhu. Následkem toho bylo vybřežení toku na oba břehy a zasažen byl i Černý Mlýn, přes který vede náhon napojený na Bobrůvku. Mezi další kritická místa patří silniční most 360-034, u kterého hrozí snížení průtočného profilu z důvodu zanesení erozním materiálem (sedimenty) případně cizími objekty. Do míst omezující odtokové poměry lze zařadit most 360-033 na silnici II/360, jenž je při jarním tání sněhu nebo přívalových srážkách nedostatečný a mohl by být ohrožen objekt s č. p. 146. Kromě těchto míst se zde řadí i most 360-035 přes Luční potok, lávka při soutoku Bobrůvky a Lučního potoka západně od ZŠ, mostek přes náhon u Kubitova Mlýna a most přes Bobrůvku na komunikaci od ZD směrem do obce Mirošov. Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně. »

Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území městyse Bobrová bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry:

• Železobetonová mostní konstrukce omezující odtokové poměry na vodním toku Bobrůvka (Loučka) v ř. km 41,95 (vzpříčení splavenin a ledových ker, ucpání a rozlití toku do intravilánu) »
• Železobetonová mostní konstrukce přes vodní tok Bobrůvka (Loučka) v ř. km 40,87 »
• Železobetonová mostní konstrukce přes vodní tok Bobrůvka (Loučka) v ř. km 44,55 »
• Lávka přes vodní tok Bobrůvka (Loučka) v ř. km 41,78 »
• Silniční most přes Luční potok v ř. km 1,36 »
• Lávka přes vodní tok Bobrůvka (Loučka) v ř. km 42,38 »
• Nekapacitní mostek náhonu do vodního toku Bobrůvka (Loučka), u domu s č. p. 233 »
• Silniční most přes nepojmenovaný tok (413570000500), u domu s č. p. 146, komunikace II/360 »

Místa omezující odtokové poměry na území městyse Bobrová

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území městyse Bobrová bylo stanoveno pět míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní – lokalita Kalvárie, Přední Hadravy, Vejpustek, K Radešínu, Kopec. »

Místa ohrožení přívalovou povodní na území městyse Bobrová

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území městyse Bobrová metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území městyse Bobrová

Na území městyse Lomnice byly stanoveny dva kritické body:

• Kritický bod 41502627 (povodí Bobrůvky, Loučky)
• Kritický bod 41502628 (povodí Bobrůvky, Loučky)

V roce 2014 došlo k přívalovému dešti a krupobití a následně k vyplavení rodinného domku s č. p. 217. Zde došlo vlivem proudící vody ke stržení stodoly a drobných hospodářských staveb. Dále voda protékala chodbou domu, průjezdem a vytékala na silnici. Oba kritické body se vyskytují u zemědělského areálu. Povodí kritického bodu 41502627 má 100% podíl orné půdy, a tak při přívalových srážkách hrozí její odnos směrem k zemědělskému areálu. U kritického bodu 41502628 a jeho povodí při přívalových srážkách a tání sněhu dochází k soustředěnému odtoku z povodí po polní komunikaci, jež směřuje do zemědělského areálu.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území městyse Bobrová. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území městyse Bobrová

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městyse Bobrová mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území městyse Bobrová

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území městyse Bobrová se nachází 6 vodních nádrží, které mohou ovlivnit průběh povodně: »

• Rybník Kaňovec o katastrální výměře 5,65 ha se nachází v jižní části městyse Bobrová (Dolní Bobrová). Z hlediska TBD není zařazen do žádné kategorie. Vlastníkem a provozovatelem je městys Bobrová. Při výrazném zvýšení vodní hladiny by mohlo dojít k přelití hráze případně i k jejímu protržení. »
• Rybník Rosinec o katastrální výměře 0,64 ha se nachází v severní části městyse Bobrová (Horní Bobrová). Z hlediska TBD není zařazen do žádné kategorie. Vlastníkem a provozovatelem je městys Bobrová. V případě povodní by došlo k zaplavení zemědělského areálu a nemovitostí jihozápadním směrem od zemědělského areálu podél komunikace II/388. »
• Ptáčkův rybník o katastrální výměře 0,67 ha se nachází v severní části městyse Bobrová (Horní Bobrová). Z hlediska TBD není zařazen do žádné kategorie. Vlastníkem je pan Jaroslav Ptáček. Rybník je propojen s Pejchalovým rybníkem a Lánským potokem, který se pak vlévá do vodního doku Bobrůvka (Loučka). »
• Pejchalův rybník o katastrální výměře 0,47 ha se nachází v severní části městyse Bobrová (Horní Bobrová). Z hlediska TBD není zařazen do žádné kategorie. Rybník je společným jměním manželů Pejchalových – Josefa a Marie. Je propojen s Ptáčkovým rybníkem, který je položen níže. »
• Rybník Kravín o katastrální výměře 0,42 ha se nachází v areálu ZD Bobrová v severní části městyse Bobrová (Horní Bobrová). Z hlediska TBD není zařazen do žádné kategorie. Majitelem rybníku z 1/2 je pan Miloslav Smutka a z 1/2 Městys Bobrová. Zatrubněným (a nepojmenovaným) vodním tokem je propojen s rybníkem Rosinec. »
• Rybník Sádka o katastrální výměře 0,19 ha se nachází v jižní části městyse Bobrová východně od rybníku Kaňovec. Z hlediska TBD není zařazen do žádné kategorie. Vlastníkem a provozovatelem je městys Bobrová. »

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městyse Bobrová

 Vodní díla