Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
V nedávné historii byl městys Bobrová nejvýznamněji zasažen povodněmi v roce 2006. Povodeň způsobilo zvýšení hladiny vodního toku Bobrůvka (Loučka) v důsledku jarního tání sněhu. Došlo k zaplavení luk a místní komunikace v k. ú. Horní Bobrová. Zasaženy byly však i objekty v intravilánu městyse. V k. ú. Dolní Bobrová byla zaplavena silnice II. tř. Podolí–Bobrová, a částečně byl zasažen Černý mlýn. V určitých místech voda ohrožovala elektrické vedení v obci, respektive byly ohroženy rozvodné skříně na sloupech nízkého napětí. Silné povodně městys zasáhly i v roce 2009. Jednalo se o letní povodeň z přívalových dešťů. Hladina mimo koryto dosahovala výšky až 180 cm.  Problémem této povodně byla značná půdní eroze, která způsobila zanesení kanalizace. Mezi nejvíce postižené objekty patřila Mateřská škola a nemovitosti v blízkosti této budovy.  V posledních letech bývá městys ohrožen povodněmi pravidelně a povodně byly zaznamenány i v letech 2011, 2013, 2014, 2015 a 2016. Ani zde se však stále nejedná o zanedbatelné škody. Například v roce 2013 byly škody po povodni odhadovány na 4 mil. Kč. Popis škod a celková dokumentace jednotlivých povodní jsou uvedeny níže.  Městys je ohrožen mimo vybřežení vodních toků také rybníkem Kaňovec, u kterého hrozí při povodni protržení hráze. Rybník se nachází blízko intravilánu na Lučním potoce. Vodní hladina kulminovala téměř u vrcholu hráze například při povodních v letech 2009, 2013 a 2015. Následují fotografie a písemné záznamy zachycující skutečný stav při povodních z roku 2006, 2009, 2013, 2014, 2015 a 2016. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Bobrová, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu městyse Bobrová. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

 

Historické povodně

Níže jsou uvedené zprávy o průběhu povodní v minulých letech a fotografie zatopených objektů a částí městyse Bobrová.

Dne 15.7.  – 16.7.2009 byl městys Bobrová postižen přívalovým deštěm s krupobitím. Na území městyse byl vyhlášen II. i III. SPA. Přívalový déšť poničil kanalizaci, obecní komunikace, strouhy a mostky podél silnice II/360, 2 rybníky a sklepní prostory mateřské školky, rovněž byly poškozeny břehy Lučního potoka a náhonu pro mlýn.

Dne 25. 5. 2013 došlo vlivem velmi krátkého a silného přívalového deště v odpoledních hodinách k rozvodnění řeky a zatopení výkopů kanalizace. Dále směrem od rybníka Dománka Lučním potokem proteklo velké množství vody do rybníka Kaňovce, který se zaplnil téměř po vrchol hráze, což také poté doteklo do řeky Bobrůvky.

Dne 29.7.2013 kolem 21. hodiny začal extrémní déšť a silná bouřka. Bouřka a déšť trval asi 45 minut. Vzhledem k pozdní večerní hodině byl stav zdokumentován až druhý den tj. 30.7.2013. Škody se projevily na místních komunikacích – lokalita Kalvárie, Kopec, Kobylinka a lokalita za mateřskou školkou. Mimo jiné byly zaneseny i propustky. 

Dne 28. 4. 2014 v oblasti Horní Bobrové došlo k vyplavení cesty „V kapličkách“, dále v oblasti „Vejpustek“ došlo k vyplavení  cesty a také voda vyplavila rodinný domek č. 217 – Martin Burian. Zde došlo vlivem proudící vody ke ztržení stodůlky a drobných hospodářských staveb, dále voda protékala chodbou domu a průjezdem a vytékala na silnici. Zde zasahovala jednotka JSDH Bobrová, která se snažila pytli naplněnými pískem zamezit vnik vody do domu. Došlo zde také k odplavení zeminy z polí a ze soukromých zahrad. Dále velmi silný příval vody vyplavil cestu „Na kopci“ podél fotbalového hřiště. Přívalem vody došlo k ucpání kanalizačních vpustí a voda vnikla p. Šoukalovi do garáže.

Dne 10. 1. 2015 došlo k zatopení luk Kubitova a Bejkovec a cesty ke škole od benzinové čerpací stanice vodním tokem Bobrůvka. Byl vyhlášen II. povodňový stupeň. Probíhalo čerpání vody ze sklepních prostor bytového domu s č. p. 256. Současně s čerpáním vody byl monitorován stav vody u mostu, kde se průběžně musely odstraňovat větve a kusy dřeva. Stoupající hladina měla za následek přelití vody přes silnici u Podolí. Na tento stav byla upozorněna Policie ČR a KSÚSV a došlo k uzavření silnice. Druhý den byla provedena obhlídka zatopených oblastí. Oblast v okolí vodního toku Bobrůvka bylo silně podmáčené, cesta ke škole byla poničena, u sklepních prostor bytového domu s č. p. 256 bylo zapotřebí oprav.

Dne 31. 7. 2016 bylo zaznamenáno zvyšování vodní hladiny vodního toku Bobrůvka vlivem velmi silného deště. Obyvatelé bytového domu s č. p. 256 nahlásili vodu ve sklepních prostorách, která sem vnikla přepadem kanalizace. Dále byla voda nahlášena ve sklepních prostorách domu s č. p. 150 a vytekla i do střediska pečovatelské služby odpadem v umyvadlech.