Odtokové poměry

Vodní tok Jizera má na území obce Březina oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 64,667 - 69,990, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 15. 9. 2015 (č. j. SZ_065917/2015/KUSK/27). Změna stanoveného záplavového území byla stanovena 26. 8. 2015 (č. j. 115040/2015/KUSK). Záplavové území je stanoveno pro průtoky Q5, Q20, Q100 a aktivní zónu. »
Do záplavového území řeky Jizery náleží i část toku Žehrovka v úseku ř. km 0,0 - 0,528 a část bezejmenného vodního toku (IDVT 10181826) v úseku ř. km 0,0 - 0,169. »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty vlivem rozvodnění vodních toků nebo splachy z polí v obci jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území obce Březina

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry

 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody. Možnosti indikace a předvídání přívalových srážek jsou uvedeny v kapitole Orientační vyhlašování SPA podle dešťových srážek.

Na území obce Březina byla stanovena tři místa ohrožená přívalovou povodní - v lokalitě Na rovnici u zemědělského areálu (severozápadní okraj intravilánu), v lokalitě Ve stezkách (jihozápadní okraj intravilánu) a v lokalitě Na Sýrovském (jižní okraj intravilánu u propustku pod silnicí II/610). »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Březina

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (3,5 % a více) a podíl plochy orné půdy v povodí (40 % a více). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (5,0 % a více).  »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Březina metodou kritických bodů

Na území obce Březina je stanoven jeden kritický bod - č. 10401792. Průměrný sklon povodí bodu je 16,217 %, podíl orné půdy 33,313 % a plocha povodí 159,66 ha. Tento kritický bod je relevantní, v případě silných přívalových dešťů může dojít k  zatopení sklepů, zemědělských ploch, znehodnocení a zanesení studní, poničení zahrad a nahromadění erozního materiálu v intravilánu obce.

Stanovení soustředěných drah povrchového otoku a jejich kvantifikace dle velikosti sběrného povodí (zpřesnění metody tzv. kritických bodů)

Území obce Březina je na několika místech ohrožována povrchovým odtokem vod při prudkých deštích. Následující obrázky ukazují výstup z modelu drah soustředěného odtoku - vytvořeného na datech Digitálního modelu reliéfu 5. generace za pomocí Flow accumulation model v prostředí GRASS GIS. Z obrázků lze identifikovat potenciální lokality vzniku přívalových povodní. Model však nezohledňuje vsak vod do podloží a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit. Čím tmavší modrá, tím větší objem vody stéká do daného místa (neznamená to však nutně povodeň).

Pro potřeby povodňového plánu obce Březina byla zpracována jednoduchá hydrologická analýza, která má za cíl znázornit soustředěné dráhy povrchového odtoku, tj. nejpravděpodobnější místa, kterými protéká voda při povrchovém odtoku. Pro kvantifikaci této analýzy byly zvýrazněny ty linie, které mají sběrné povodí větší než 0,3 km2, ale menší než 10,0 km2, a byly označeny jako kritické v případě, kdy průměrný sklon v povodí této linie je ≥ 3,5 %. Pro kritické linie byly nad intravilánem obce stanoveny uzávěrové profily, z kterých bylo vymezeno jejich sběrné povodí. V rámci kritických linií se dá předpokládat vznik škodlivého povrchového odtoku v případě vysokého srážkového úhrnu v kombinaci s nepříznivým půdním stavem, vysokým sklonem, druhem využití půdy, stavem vegetace aj.

Stanovení soustředěných drah povrchového odtoku bylo zpracováno dle Metodického návodu pro identifikaci kritických bodů vydaného Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. M., v. v. i. (viz výše). V rámci provedené analýzy došlo ke zpřesnění této metody na území obce s použitím digitálního modelu terénu o rozlišení buňky 1 x 1 m vytvořeného z vektorových bodových dat Digitálního modelu reliéfu 5. generace.

Hydrologická analýza byla provedena za použití algoritmu Multi Flow Direction (MFD) a Single Flow Direction (SFD) přes příkaz r.terraflow v programu GRASS GIS. Výše popsané algoritmy MFD a SFD hledají vždy místo nižší než stávající a tím pádem simulující povrchový tok vody v terénu.

Model nezohledňuje vsak vod do podloží (infiltraci), zdi, zídky a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit.

Na území obce Březina byly identifikovány celkem 4 kritické linie z toho 3 přímo ohrožují nemovitosti na území obce. Kombinací  intenzivních přívalových srážek a nepříznivého stavu na zemědělsky obdělávaných pozemcích (širokořádkové plodiny, půda bez vegetace) ve sběrném povodí může dojít ke vzniku škodlivého soustředěného povrchovému toku. :
  • (1) Kritická linie v severozápadní části obce Březina u zemědělského areálu. Kritická linie vede po místní komunikaci spojující intravilán Březiny s podnikem Lipra Pork, a.s. Na křižovatce u č. p. 41 se stáčí na jinou místní komunikaci vedoucí k řece Jizeře. Plocha sběrného povodí činí 0,3 km2 s průměrným sklonem 3,5 %. Povodí je téměř výhradně tvořené ornou půdou. Kritická linie přímo ohrožuje intravilán obce Březina. Na základě kombinace dřívějších zkušeností s povodněmi v obci a informací z modelu soustředěných drah povrchového odtoku byly touto kritickou linií stanoveny jako ohrožené objekty s č. p. 33, 40, 48, 84 a 85.
  • (2) Kritická linie v západní a centrální části obce Březina. Kritická linie vede kolem místní požární nádržky, dále pokračuje po místní komunikaci, z níž se ca po 160 m odpojuje a vede skrze zahrady rodinných domů a přes obecní pozemky do místního obecního rybníka. Plocha sběrného povodí činí 1,1 km2 s průměrným sklonem 2,3 %. I toto povodí je tvořeno téměř výhradně ornou půdou. Kritická linie přímo ohrožuje intravilán obce Březina. Na základě kombinace dřívějších zkušeností s povodněmi v obci a informací z modelu soustředěných drah povrchového odtoku byly touto kritickou linií stanoveny jako ohrožené objekty s č. p. 15, 16, 17, 46, 64, 122 a 130.
  • (3) Kritická linie v jižní části obce u žel. zastávky Březina nad Jizerou. Kritická linie vede kolem rodinných domů a v blízkosti propustku na silnici II/610 se spojuje s kritickou linií vedoucí od jihu. Po spojení pokračuje linie do obecního rybníka. Plocha sběrného povodí je 0,5 km2 s průměrným sklonem 4,1 %. Povodí je tvořeno dominantně ornou půdou. Kritická linie přímo ohrožuje intravilán obce Březina. Na základě kombinace dřívějších zkušeností s povodněmi v obci a informací z modelu soustředěných drah povrchového odtoku byly touto kritickou linií stanoveny jako ohrožené objekty s č. p. 76 a 80.
  • (4) Kritická linie v jižní části obce vedoucí částečně zatrubněným tokem bezejmenného potoka (IDVT 10181826). Tato linie přímo neohrožuje intravilán obce Březina. Plocha sběrného povodí je 1,6 km2 s průměrným sklonem 23,9 %. Povodí je z hlediska využití půdy tvořeno rozmanitými plochami, významně jsou zastoupeny lesní celky. Oproti výše uvedeným povodím se odlišuje také výrazně větším sklonem, což je dáno přítomností četných skal.

Kritické linie v severozápadní (1) a západní (2) části obce Březina. V případě přívalové srážky může dojít k ohrožení nemovitostí.

V případě přívalové srážky může dojít k ohrožení nemovitostí v intravilánu obce Březina povrchovým odtokem stékajícím po polní cestě vedoucí od letiště.

Kritické linie v jižní (3 a 4) části obce Březina. V případě přívalové srážky může dojít k ohrožení nemovitostí.

Pro reálné zobrazení povrchového odtoku je vytvořen 3D model akumulovaného odtoku s vyznačenými místy přívalových povodní, který je k dispozici v digitální verzi povodňovém plánu.

3D Model akumulovaného odtoku (Pozor - dlouho se načítá - cca 1-2 minuty)
 
 Logo_DEM

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. »

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Březina

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří ve správním území obce Březina mezi kritické tok řeky Jizery v intervalu ř. km 67,3 - 66,5 a 65,7 - 64,5. Zejména v období tání je nutné věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Březina
 

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Březina se nachází jeden rybník a jedna požární nádrž, které mohou významným způsobem ovlivnit průběh povodně:
  • Rybník Žabakor (velikost 50 ha) se nachází v severovýchodní části katastru obce. Rybník nemá zpracovaný manipulační řád, nicméně je uveden v Seznamu významných vodních děl IV. kategorie zveřejněným ministerstvem zemědělství. V případě povodně by rybník mohl spolu s tokem Žehrovkou ohrozit rybí sádky nacházející se pod jeho hrází. Rozsah záplavového území zvláštní povodně není zpracován. »
  • Požární nádrž (velikost 0,013 ha) se nachází na jihozápadním okraji intravilánu obce. Při přívalových srážkách a následném splachu materiálu a vody z polí západně od intravilánu dochází k jejímu zanesení a přelití, čímž je bezprostředně ohrožen objekt č. p. 64 a také silnice II/610. »
Seznam významných i ostatních vodních nádrží na území obce Březina

Vodní nádrže v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

 

Protipovodňová opatření

Na území obce Březina nejsou vybudována žádná protipovodňová opatření.