Odtokové poměry

Vodní tok Svratka má na území městyse Nosislav oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 8,758 - 40,05, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 24. 10. 2007 (č. j. JMK 151413/2006). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Svratky a Šatavy. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území městyse se nachází několik míst omezujících odtokové poměry, zejména na toku Svratka, kde můžou být při vydatném dešti ucpány erozním materiálem propustky, a to může vést k zaplavení místní a hlavní komunikaci. Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně. »

Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území městyse byla identifikována dvě nejkritičtější místa omezující odtokové poměry:
  • Místo omezující odtokové poměry na Svratce v ř. km 18, 6 (u průmyslového objetu č. p. 342) »
  • Místo omezující odtokové poměry na Svratce v ř. km 17, 2 (na hranicích s k. ú. Velké Němčice) »
Místa omezující odtokové poměry na území městyse Nosislav

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu městyse. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry

 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území městyse Nosislav byla stanovena čtyři místa, která jsou ohrožená přívalovou povodní - ohrožení stékáním přívalových vod z polí. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území městyse Nosislav

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území městyse Nosislav metodou kritických bodů


Charakteristika kritických bodů na území městyse Nosislav

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
41 504 213 10,04 % 66,33 % 587,08 ha

 

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území v městysu Nosislav. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území městyse Nosislav

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu městyse. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městyse Nosislav mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území městyse Nosislav

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu městyse. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území městyse se nachází 2 vodní díla. Tůň Slatina slouží jako protipovodňové opatření, kdy zastává funkci poldru. Obě vodní díla se z hlediska TBD řadí do IV. kategorie a provozovatelem je městys Nosislav. »

Na vodním toku Svratka je soustava vodních přehrad a jezů, které se nachází mimo katastrální území městyse Nosislav, ale mohou významně ovlivňovat povodňové průtoky. Jedná se o:

  • Jez Rajhrad se nachází v katastrálním území Rajhrad v ř. km 29,4. Jedná se o pohyblivý jez, tvořený betonovým prahem a pohyblivou konstrukcí. Zabezpečuje stabilizaci vodního toku, jeho vzdouvání a převádění do Vojkovického náhonu, kde jsou umístěny dvě malé vodní elektrárny. Nebezpečí je minimální. Spočívá především v technické závadě s pohyblivou částí jezu, kdy by nebylo možné s ní při povodni manipulovat. Dalším nebezpečím je chybná manipulace nebo nečinnost při povodni. Provozovatelem je Povodí Moravy, s. p. »
  • Vodní nádrž Brno se nachází v katastrálním území Kníničky a z hlediska TBD se řadí do I. kategorie. Plocha nádrže činí 206,68 ha a provozovatelem je Povodí Moravy, s. p. Přehrada dříve sloužila jako zdroj vody. Nyní se využívá k rekreaci a jako zdroj elektrické energie. Nebezpečí je minimální. Jde o sofistikované vodní dílo s vysokou mírou kontroly. »
  • Vodní nádrž Vír II. se nachází v katastrálním území Vír a z hlediska TBD se řadí do IV: kategorie. Plocha nádrže činí 12,04 ha a provozovatelem je Povodí Moravy, s. p. Vodní nádrž slouží k akumulaci vody pro vodárenské odběry. Stavba je významná ve spolupráci s nádrží Brno pro regulaci průtoků vody v řece Svratce. Nebezpečí je minimální. Jde o sofistikované vodní dílo s vysokou mírou kontroly. »
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městyse Nosislav

Vodní díla v povodňovém plánu městyse. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Protipovodňová opatření

Na území městyse Nosislav je kromě poldru Tůně Slatina i několik příkopů, drenáží a žlabů, které chrání městys před povodní. Tůně Slatina zachytává vodu z polí z části Malé hounáry.
Mezi nejdůležitější příkopy patří záchytné příkopy u ulice Ke Slatině a u č. p. 456 (kdyby nebyl vybudován, bylo by zatopeno centrum městyse). »
Protipovodňová opatření na území městyse Nosislav