Nové Město na Moravě

Charakteristika zájmového území

Správní obvod SO ORP Nové Město na Moravě se nachází v severovýchodní části Kraje Vysočina, při severní hranici sousedí s Pardubickým krajem a dále sousedí se čtyřmi obcemi s rozšířenou působností, a to ORP Bystřice nad Pernštejnem, Polička, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Rozloha území SO ORP Nové Město na Moravě činí 290 km², zahrnuje celkem 30 obcí, které se skládají z dalších dílčích katastrálních území. Celkem se zde nachází 77 základních sídelních jednotek, z nichž jedna má statut města (Nové Město na Moravě) a tři statut městyse (Bobrová, Jimramov a Sněžné). Všech 30 obcí zde vytvořilo svazek Mikroregion Novoměstsko, který v podstatě kopíruje hranice správního obvodu. K 1. 1. 2016 zde dle dat ČSÚ žilo 19 400 obyvatel. Na celkové rozloze i počtu obyvatel Kraje Vysočina se podílí zhruba 4 %. Hustota zalidnění je 66 obyvatel/km².

Přehledná mapa SO ORP Nové Město na Moravě

Charakteristika obcí v ORP

Základní údaje o obcích v SO ORP Nové Město na Moravě (dle ČSÚ, k 1. 1. 2016)

Silniční a železniční síť

Silnice I. třídy:

• I/19: Žďár nad Sázavou - Radňovice - Nové Město na Moravě - Olešná - Divišov - Rovné - Bystřice nad Pernštejnem

Silnice II třídy:

• II/353: Žďár nad Sázavou - Počítky - Sklené - Tři Studně - Fryšava pod Žákovou horou - Kadov - Sněžné - Daňkovice - Borovnice
• II/354: Svratka - Křižánky - Sněžné - Kuklík - Rokytno - Maršovice - Nové Město na Moravě - Petrovice
• II/357: Dalečín - Ujčín - Strachujov - Jimramov - Borovnice - Telecí
• II/360: Moravec - Bobrová - Radešínská Svratka - Nová Ves u Nového Města na Moravě - Nové Město na Moravě - Věcov - Jimramov - Korouhev
• II/385: Nové Město na Moravě - Křídla - Branišov - Zvole
• II/388: Bohdalec - Radešín - Bobrová - Olešínky - Zvole

Železnice:

• Trať č. 251: Žďár nad Sázavou - Nové Město na Moravě - Bystřice nad Pernštejnem - Rožná - Nedvědice - Doubravník - Tišnov

Přírodní poměry

Geomorfologické zařazení lokality:

Soustava: Česko-moravská

Podsoustava: Českomoravská vrchovina

Celek: Křižanovská vrchovina

Podcelek: Bítešská vrchovina

Okrsky: Bobrovská pahorkatina, Pernštejnská vrchovina, Novoměstská pahorkatina

Soustava: Česko-moravská

Podsoustava: Českomoravská vrchovina

Celek: Hornosvratecká vrchovina

Podcelek: Žďárské vrchy

Okrsky: Pohledeckoskalská vrchovina, Devítiskalská vrchovina, Milovská kotlina

Povrch oblasti ORP Nové Město na Moravě tvoří dva zásadní podcelky - Bítešská vrchovina a Žďárské vrchy. Reliéf zde tvoří typický, tzv. žďárský typ reliéfu. Hlavní rozvodné hřbety jsou oddělené široce se rozestupujícími údolími vodních toků, které se směrem k jihu postupně hluboce zařezávají. Nejvýrazněji je terén členěn v okolí Jimramova. Nadmořská výška převážné části správního obvodu se pohybuje zhruba v rozmezí 500 - 800 m n. m. Nejvyšším vrcholem je Devět skal (836 m n. m.) na území obce Křižánky. Dalšími významnými body s nadmořskou výškou nad 800 m n. m. jsou např. Křovina, Křivý Javor, Čtyři Palice, Dráteničky, Pasecká skála, Malinská skála či Fryšavský kopec. Mnohé z těchto vrcholů jsou typické vystupujícími skalními útvary, tzv. mrazovými sruby, které byly modelovány kryogenními pochody. Nejnižší bod leží na k. ú. Mirošov v místě, kde řeka Bobrůvka opouští území ORP.

Geologicky se nachází oblast v Českém masivu, který je zde zastoupen dvěma jednotkami (svratecké krystalinikum a moldanobikum). V geologickém podloží se nacházejí především kvartérní metamorfované horniny svrateckého krystalinika - různě zrnité a slídnaté migmatity, ortoruly, pararuly, metagranity, svory, amfibolity či skarny, místy se vyskytují příměsi turmalínu a granátu. Dále se zde vyskytují fluviální hlinité písky až písčité štěrky a deluviální hlinitokamenité až kamenitohlinité sedimenty, často s balvany tvořící balvanité proudy. Na svratecké krystalinikum navazují na jihu oblasti horniny moldanobika, zastoupené např. migmatitem, ortorulou, amfibolitem, porfyrickým granitem, s přímesí granátu či sillimanitu. Podél vodních toků sedimentovaly hlíny, písky, štěrky apod.

Z půd se zde nacházejí převážně kambizemě - modální, districká, oglejená. V místech skalních výchozů nalezneme rankery - modální, podzolový a litický. V severní části ORP se vyskytují kryptopodzoly. Dále se zde na vlhčích stanovištích a podél řek vytvořily pseudogleje - modální a dystrický, gleje - modální, fluvický, histický; luvizemě, stagnogleje a také organozemě.

Celá severní část ORP spadá do území CHKO Žďárské vrchy, která byla vyhlášená v roce 1970. Krajinný ráz zde tvoří harmonická členitá a pestrá kulturní krajina, kde se přirozeně doplňují plochy políček, luk, vodních toků, rybníků, soustavy dřevinné vegetace, remízků a kamenic s významnými zachovalými přírodními ekosystémy, ke kterým patří zejména rašeliniště a vlhké rašelinné louky s výskytem mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů. Specifickou atmosféru zachovalé přírody doplňují roubené chalupy s prvky horácké lidové architektury ve venkovské zástavbě. V rámci CHKO jsou vymezena maloplošná zvláště chráněná území, mezi které patří např. NPR Dářko, NPR Radostínské Rašeliniště, NPR Ransko či NPR Žákova hora. Přímo ve SO ORP pak např. PR Meandry Svratky, PR Čtyři palice, PP Malinská skála, PP Devět skal a řada dalších.

Lokalita ORP spadá do kontinentální biogeografické oblasti, Velkomeziříčského bioregionu, přírodní lesní oblasti Českomoravská vrchovina. Oblast výskytu zde mají acidofilní horské a květnaté bučiny, podmáčené smrčiny, pomístně i suťové lesy, níže potom bikové bučiny a podél toků luhy a olšiny. Nalezneme zde dvě Evropsky významné lokality - Niva Fryšávky a Údolí Svratky u Krásného. Prochází zde nadregionální biokoridor ID 40 a jsou zde stanovena regionální biocentra - Devět skal, Milovské Perničky, Meandry Svratky, Benátky, Samotín, Pohledecká skála, Hudecká skalka, Pasecká skála, Kalvárie a Petrovice, které propojuje řada regionální biokoridorů. Nalezneme zde velké množství přírodních lesních, lučních a dalších biotopů dle mapování Natura 2000, např. acidofilní bučiny, podmáčené smrčiny, údolní jasanovo-olšové luhy, mezofilní ovsíkové louky, vlhké pcháčové louky, rákosiny, mokřadní vrbiny, vegetace vysokých ostřic, lesní prameniště, mechová slatiniště, přechodová rašeliniště, štěrbovitá vegetace skal a hornin atd.

Podle Quitta (1971) se v lokalitě nacházejí tři klimatické oblasti - chladná CH7 a mírně teplá MT3 a MT5. Průměrná roční teplota v Kraji Vysočina se pohybuje okolo 7,2 °C a průměrný roční úhrn srážek okolo 650 mm.

Charakteristika klimatických oblastí CH7, MT3 a MT5