Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Pňovice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Při intenzivních lokálních srážkách je část obce ohrožována splachy z polí a v některých místech dochází k dlouhodobějšímu zadržení vody. Nebezpečí hrozí od řeky Moravy, ale pouze při mimořádných více než stoletých vodách. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Pňovice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

Historické povodně

Největší povodně v poslední době obec zasáhly v roce 1997, bylo zaplaveno několik domů, silnic a rozsáhlé polnosti. Konkrétně došlo k zaplavení z důvodu dlouhotrvajících dešťů, zvýšila se hladina spodních vod a byly zaplaveny sklepy rodinných domů s celkovým poškozením asi 25 domů. Hladina zaplavení se pohybovala ve výši 0,5 m.
Dalším významným rokem, kdy obec zasáhla povodeň, byl rok 2006, kdy se voda vylila z řeky Oskavy na pole směrem k Dětřichovu a byl vyhlášen III. stupeň povodňové aktivity. Detailní zápis z této povodně je přiložen níže.
Pro obec znamená nejvýznamnější možnost ohrožení řeka Oskava, vzhledem k provedeným opatřením dochází ke škodám především na polnostech mimo obec a k zaplavování některých sklepů průsaky podložím. Nebezpečí hrozí také od řeky Moravy, ale pouze při mimořádných více než stoletých vodách, jako tomu bylo například v roce 1997, kdy byly při maximální hladině ohroženy sklepy a zahrady devíti nejníže položených domků v místní části „Hrušov“.
Pro obec znamená také nebezpečí kanál Hlavnice, který ohrožuje zaplavením cca 8 sklepů v části „Hádka“, avšak pouze při přelití povodňových vod z Oskavy u Dětřichova. K vážnějšímu ohrožení z důvodu výskytu přívalových dešťů v obci zatím nedošlo, avšak riziko i zde existuje. Nicméně, rovinatý terén kolem obce, který je navíc protkán sítí toků, nebezpečí minimalizuje. Kolem obce je rozsáhlá síť kanálů, které jsou vzájemně propojené a pomáhají tak odlehčit povodním přímo v centru obce. Tyto kanály a jejich propojení jsou ale i místem potencionálního rizika, protože jejich ucpání nebo nějaká jiná závada může povodně v Pňovicích mnohonásobně zhoršit. Při více než 100 leté vodě obec Pňovice zaplaví i voda z řeky Moravy, stane se to kvůli tomu, že voda přeteče přes železniční trať, která tvoří protipovodňovou hráz proti 100 leté vodě.