Odtokové poměry

Vodní tok Loučná má na území města oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny v úseku 39.31 - 73.291 ř. km, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Pardubického kraje a nabývá platnosti od 24. 8. 2014 (č. j. KrÚ 51875/2014). Dále bylo stanoveno nové záplavové území v úseku 32.743 - 39.493 ř. km, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Pardubického kraje a nabývá platnosti od 24. 7. 2021 (č. j. KrÚ 51399/2021»
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Odtokové poměry toků v zájmovém území jsou ovlivněny stávajícími silničními mosty, lávkami a přemostěními, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. » Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Vysoké Mýto bylo stanoveno několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry - mosty a lávky. »
  • Lávka ul. Kpt. Poplera u č.p. 77 »
  • Most ul. Weinfurtherova »
  • Lávka u č.p. 199 »
  • Most u soutoku s Prostředním náhonem Loučné »
  • Most Loučná u hřiště »
  • Most ul. Jeronýmova »
  • Mostek poblíž č. p. 751 »
  • Most ul. Brandlova »
  • Most ul. Chelčického u č.p. 3 »
  • Most ul. Chelčického u č.p. 36 »
  • Most ul. Choceňská u č.p. 92 »
  • Most ul. Husova »
  • Most u č.p. 748 »
  • Most ul. Luční »
  • Most ul. Javornického u č.p. 366 »
Místa omezující odtokové poměry na území města Vysoké Mýto

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Vysoké Mýto byla stanovena čtyři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohrožovány splachy z lehce ukloněných polí, které stékají do zástavby. Může také docházet ke koncentraci přívalových vod a splaveného materiálu na komunikacích a k ucpání propustků. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Vysoké Mýto

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Vysoké Mýto metodou kritických bodů

Na území města Vysoké Mýto bylo stanoveno 9 kritických bodů.

Charakteristika kritických bodů na území města Vysoké Mýto

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
10105686 5,997 % 87,123 % 60,01 ha
10105690 7,139 % 84,380 % 215,79 ha
10105695 4,531 % 99,882 % 32,44 ha
10105699  6,083 % 76,975 % 191,36 ha 
10106399  7,275 % 83,155 % 184,41 ha 
10106660 7,418% 49,417 % 36,08 ha
10106661 7,908 % 83,674 % 53,72 ha
10106663 8,580 % 64,081 % 32,53 ha
10108041 4,462 % 84,630 % 411,30 ha

 

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Vysoké Mýto. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Vysoké Mýto

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Vysoké Mýto. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Na vodních tocích na území města Vysoké Mýto se vyskytují místa častých ledových obtíží. Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. »
Místa výskytu ledových jevů na území města Vysoké Mýto

Místa výskytu ledových jevů na území města Vysoké Mýto. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní dílo - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na vodních tocích na území města se nenachází žádná vodní díla I. až III. kategorie z hlediska TBD, která by mohla v případě havárie vyvolat povodeň většího rozsahu. Na správním území města Vysoké Mýto se nachází rybník Malý Chobot, ležící na Betlémském potoku, a v blízkosti města (katastrální území Lhůta u Vysokého Mýta) leží Knířovský rybník na vodním toku Knířovský potok. »

 Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Vysoké Mýto

Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.