Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Vyškov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. »
Místa, odkud může přicházet přívalová povodeň na území města Vyškov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
Město Vyškov bylo povodněmi zasaženo mnohokrát. Následují záznamy z kronik o historických povodních:
30. srpna 1814 - "Strašná povodeň, kdy 8 dní bez ustání trvá silný liják. Velká voda tehdy vzala 8 domů a 80 poničila."
22. března 1931 - "Velká povodňová katastrofa, kdy řeka Haná dosahovala až 4,5 metrů (kulminovala kolem půlnoci). Tuto povodeň způsobila průtrž mračen doprovázena blesky a krupobitím."
Povodně se městu nevyhýbají ani v jeho novodobé historii. Minulé povodně byly způsobeny dvěma jevy:
- extrémní lokální srážkou a následným vybřežením drobných vodních toků nebo povodňovou vlnou z polí (Křečkovice cca 1990, Lhota, Hamiltony a Opatovice 1990 a 1991, Nosálovice na Drnůvce skoro každý rok zvýšeným průtokem na Hané při jarním tání nebo dlouhotrvajících srážkách (2002, 2006, …).