Odtokové poměry
Řeka Teplá má na území města Teplá vymezeno záplavové území viz tab. č. 1 Aktivní zóna je stanovena a její rozsah kopíruje záplavové území Q20. Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20, Q100 a platí pro celé správní území města. »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladin drobných vodních toků. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Stanovená záplavová území na území města Teplá
| Tok | Obec | Úsek [ř. km] | Délka [km] | Vodoprávní úřad | Platnost |
| Teplá | Teplá | 0,000 - 55,000 | 55,0 | KÚ Karlovarského kraje | od 21.4.2004 |
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území města Teplá
| Název | Vodní tok - ř. km (DIBAVOD) |
| Mostek u Rödlova Mlýna | Teplá - 39,100 |
| Dřevěná lávka | Teplá - 42,200 |
| Dřevěná lávka | Teplá - 42,580 |
| Most u osady V Háji | Teplá - 43,530 |
| Most na polní cestě | Teplá - 44,470 |
| Most v Teplé na silnici II/198 | Teplá - 46,100 |
| Most v Teplé - Klášteře | Teplá - 47,700 |
| Most u osady Na Říčce | Teplá - 51,000 |
| Mostek na polní cestě | Teplá - 52,120 |
| Mostek pod Betlémským rybníkem | Teplá - 53,120 |
| Most u osady Mrázov | Teplá - 54,950 |
| Mostek pod nádrží Podhora | Teplá - 56,160 |
| Mostek ul. Klášterní | PP Teplé (IDVT 141270033400) - 0,470 |
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Teplá
| Místo | Popis ohrožení | Hlavní směr |
| Úsek Teplé nad Pivovarským rybníkem (železniční propustky) | ucpání profilu | V |
| Úsek bezejmenného přítoku Teplé u Rödlova Mlýna | splachy | SSZ |
| Úsek Lučního potoka v Poutnově | splachy | V |
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem není vodní tok Teplé na území města zařazen mezi kritické úseky.
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Mimo správní obvod města Teplá (v k.ú. Ovesné Kladruby) se nachází VD Podhora (těleso hráze na ř. km 55,2). Na toku Teplé se dále nacházejí rybníky - Betlémský, Starý, Parkový a Sladovský, které mohou ovlivnit průběh povodně ».
VD Podhora
Základní údaje o vodním díle Podhora:
• budována v letech 1952–1956
• další účely: odběry pitné a průmyslové vody, nalepšování průtoku v Teplé
• jedná se o přímou, zemní, sypanou, homogenní hráz
• délka koruny hráze je 280 m a výška hráze 10,18 m nad terénem
• prostor stálého nadržení je 0,119 mil. m3
• zásobní prostor je 2,041 mil. m3
• celková zatopená plocha činí 95,02 ha
• vodní dílo je součástí vodohospodářské soustavy Podhora – Mariánské Lázně
Objekt čerpací stanice (vybudován 1974–1982) je situován pod hrází VD Podhora. VD Podhora sníží svým retenčním účinkem při plném zásobním prostoru kulminační průtok 100-leté povodňové vlny z hodnoty 27,7 m3/s na hodnotu 13,6, resp. 15,0 m3/s dle manipulace na VD. Hladina v nádrži přitom dosáhne kóty 691,76, resp. 691,72 m n. m.