Odtokové poměry

Vodní tok Loučná má na území správního obvodu města Litomyšl oficiálně stanovené záplavové území pro Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 39,310 – 73,291, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Pardubického kraje a nabývá platnosti od 24. 8. 2014 (č. j. KrÚ 51875/2014). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na  území správního obvodu města Litomyšl

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry

 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Metodou tzv. kritických bodů byla také Výzkumným ústavem vodohospodářským, v.v.i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR na digitálním modelu reliéfu a land - use v měřítku 1: 500 000. Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části území ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na komunikacích a k ucpání propustků. »

 

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Litomyšl metodou kritických bodů

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Litomyšl

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky na území správního obvodu města Litomyšl mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Litomyšl
 

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území správního obvodu města Litomyšl se nachází jedno vodní dílo z kategorie TBD III - Primátorská hráz (Drahoška) Další vodní díla spadají do kategorie TBD IV. - největší z nich je nádrž Velký Košíř, Loučná (24 ha), dále Malý Košíř, Mlýnský potok (3,42 ha), Hluboký rybník, Gregorka (1,05 ha), Růžový rybník, Gregorka (0,74 ha), Abrahám, Desná (0,53 ha) a Kornice (0,03 ha) a nádrž Pazucha, Loučná (0,01 ha). »
Seznam významných vodních nádrží ovlivňujících odtokové poměry ve správním území města Litomyšl

Vodní nádrže v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

 

Protipovodňová opatření »

Ke zploštění povodňové vlny na vodním toku Loučná slouží Primátorská hráz, která má úlohu poldru. Do budoucna se počítá s rekonstrukcí hráze, novým bezpečnostním přelivem a měřícími prvky. Dalšími prvky protipovodňové ochrany jsou nádrže Lány I., Lány II. a Luxova ochranná hrázka na vodním toku Gregorka (ř.km 1,2) sloužící převážně pro zachycení splachů. V plánu je stabilizace a zkapacitnění toku Loučná v intravilánu. Od roku 2014 byl vybudován poldr Trstěnice na pravostranném přítoku Loučné v obci Trstěnice, který také chrání zájmové území. Výše na toku jsou Povodím Labe, státní podnik navržená opatření v podobě výstavby několika poldrů u obce Karle.

Parametry retenčních nádrží

Ret. nádrž
Plocha [ha]
Objem nádrže [m3]

Primátorská hráz

4,51 220 000

Lány I.

1,8  --

Lány II.

0,8 --

Luxova ochranná hrázka

--  --

Poldr Trstěnice

 -- 82 712

 

⇨ realizovaná protipovodňová opatření dokáží v čase povodně významně zploštit povodňovou vlnu
Protipovodňová opatření ve správním obvodu města Litomyšl