Odtokové poměry
Záplavové území je na území SO ORP Ústí nad Orlicí oficiálně stanoveno pro vodní toky: Tichá Orlice, Divoká Orlice a Třebovka. »
Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole 3.3 Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách.
Vodní tok Tichá Orlice má oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ na celém úseku protékajícím ORP Ústí nad Orlicí. Záplavové území bylo vyhlášeno Krajským úřadem Pardubického kraje a nabývá platnosti od 23. 6. 2015 (č. j. KrÚ35741/2015). »
Třebovka má na území ORP Ústí nad Orlicí stanovené oficiální záplavové území včetně aktivní zóny. Celkově je tento úsek stanoven mezi ř. km 0,000 - 9,409 a byl vyhlášen Krajským úřadem Pardubického kraje. Toto opatření nabývá účinnosti od 5. 10. 2012 (č. j. 51222-3/2006/OŽPZ/Br). »
Vodní tok Divoká Orlice má na území SO ORP Ústí nad Orlicí oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku u obce Sopotnice. Bylo vyhlášené Krajským úřadem Pardubického kraje a nabývá platnosti od 21. 6. 2004 (č. j. OŽPZ/9626/04/VT). »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Ústí nad Orlicí
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Metodou tzv. kritických bodů byla také Výzkumným ústavem vodohospodářským, v.v.i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR na digitálním modelu reliéfu a land - use v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Ústí nad Orlicí metodou kritických bodů, část I.
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Ústí nad Orlicí metodou kritických bodů, část II.
Vzhledem k charakteru reliéfu, je podstatná část SO ORP Ústí nad Orlicí ohrožována při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi a splachy z polí. Jedná se především o zemědělsky využívané svahy údolí, které jsou vůči splachu a erozi náchylnější než zalesněné svahy ve vyšších polohách. Tento problém se týká především obcí Libchavy, Velká Skrovnice, Dlouhá Třebová, Voděrady a Ústí nad Orlicí. Při přívalových srážkách jsou také rizikové polní cesty, které mohou sloužit k soustředění odtoku z polí do obydlených částí obcí. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Ústí nad Orlicí
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území ORP Ústí nad Orlicí mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území ORP Ústí nad Orlicí
Vodní díla »
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Ve správním obvodu ORP Ústí nad Orlicí se nachází velké množství menších rybníků, jezů a dalších vodních ploch, které mohou v menší míře ovlivnit odtok vody při případné povodni. Na zájmovém území se nenachází žádné vodní dílo z I. až III. kategorie technicko-bezpečnostního dozoru.
Na horním toku Třebovky, mimo ORP Ústí nad Orlicí, se nachází rybník Hvězda a dva poldry II. kategorie TBD. Tento rybník spadá do II. kategorie TBD, má plochu 79 ha a při případné povodni tvoří retenční prostor pro Třebovku (1,7 mil m3), avšak nachází se 13 km proti proudu od obce Dlouhá Třebová. Podobně tvoří retenční prostor pro Divokou Orlici přehradní nádrž Pastviny (8,9 mil m3), která se od obce Sopotnice nachází 21 km proti proudu. Na horním toku Tiché Orlice se nachází dva poldry III. kategorie TBD.
Seznam významných vodních nádrží ovlivňujících SO ORP Ústí nad Orlicí
Protipovodňová opatření »
Retenční nádrže se nachází v horních povodích významných vodních toků. V horním povodí Třebovky se nachází rybník Hvězda, dva poldry III. kat. TBD a dvě suché nádrže na Dětřichovském potoku (pravostranný přítok). Také je zde na přítocích několik rybníků, které technicko-bezpečnostnímu dozoru nepodléhají. Na Tiché Orlici se nachází tři významnější poldry, z nichž dva podléhají technicko-bezpečnostnímu dozoru. Divoká Orlice je potom významně regulována přehradní nádrží Pastviny.
Parametry retenčních nádrží na Tiché Orlici
| Ret. nádrž |
Pod suchým potokem | Poldr Králíky | Poldr Lichkov |
| Zátopové území (ha) | 52,5 | 47,34 | 49,53 |
Parametry retenčních nádrží na Třebovce
| Ret. nádrž |
Poldr č. 1 | Poldr č. 2 | Rybník Hvězda |
| Zátopové území (ha) | 16 | 10 | 79 |
Objemové parametry přehradní nádrže Pastviny
| Objem stálého nadržení | 2,219 mil. m3 |
| Celkový objem nádrže | 11,032 mil. m3 |
| Objem ovladatelného ochranného prostoru | 8,950 mil. m3 |
| Objem částečně ovladatelného ochranného prostoru | 1,375 mil. m3 |
| Objem neovladatelného ochranného prostoru | 0,707 mil. m3 |
Na území města Ústí nad Orlicí bylo realizováno také několik protipovodňových opatření. Tím největším zásahem bylo zkapacitnění koryta Tiché Orlice a Třebovky. Tyto úpravy, které zahrnují např. opevnění koryta, probíhaly a probíhají průběžně. Největším impulsem ovšem byla povodeň v roce 1997, která břehy toků téměř kompletně zničila. Koryto Třebovky je takto upraveno i v Dlouhé Třebové.
Protipovodňové opatření, tvořící retenční prostor na sedimenty a splaveniny, bylo potom v roce 2013 vybudováno na Knapoveckém potoce. Zde se jedná o dvě přehrážky toku, které v případě povodně mohou zachytit až 2100 m3 splavenin.
Retenční nádrže (poldry) byly vybudovány také v obci Voděrady a Džbánov. V případě obce Džbánov se jedná o pevnou hráz, na které vede komunikace, před kterou je vytvořen prostor pro zachycení vody v případě bleskových povodní z východní části katastru obce. Ve Voděradech se poldr nachází ve středu obce, nad zemědělskou usedlostí. Jedná se taktéž o suchou nádrž s výpustí, která chrání obec před bleskovou povodní. V obecní části Sítiny se poldr nachází nad průmyslovým podnikem, kde opět chrání stavení před splachem vody z východních polí.
Protipovodňová opatření na území ORP Ústí nad Orlicí