Odtokové poměry

Toky Morava a Moravská Sázava májí oficiálně stanovené záplavové území. Morava mezi ř. km 212,850 - 309,147, které bylo stanoveno Krajským úřadem Olomouckého kraje dne 23. 3. 2006 (č. j. KUOK 33030/2006). Moravská Sázava mezi ř. km 0,000 - 17,26, které bylo stanoveno Krajským úřadem Olomouckého kraje dne 16. 8. 2014 (č. j. KUOK 72330/2014). » Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území obce Zvole

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry

 


 

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány splachy na lehce ukloněných polí. Může také docházet ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Zvole

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívací plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívací plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívací plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívací plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce metodou kritických bodů

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice - odtokové poměry - z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s minimální přispívající plochou povodí 5 ha. Tyto odtokové linie mohou být kritické v případě přívalové srážky na území obce Zvole.

Soustředěné dráhy povrchového odtoku v katastru obce Zvole

Kritické linie na území obce Zvole.

Pro reálné zobrazení povrchového odtoku je vytvořen 3D model akumulovaného odtoku s vyznačenými místy přívalových povodní, který je k dispozici v digitální verzi povodňovém plánu.

3D Model akumulovaného odtoku (Pozor - dlouho se načítá - cca 1-2 minuty)

Logo_DEM
Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

 

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, se vybraná část toku Morava na správním území obce Zvole řadí mezi kritickou. Jedná se o soutok s Vitošským náhonem na km 291,5 - 292,1. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkách přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. »
 Místa výskytu ledových jevů na území obce Zvole

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na správním území obce se nachází pevný Jez Zvole (Moravská Sázava - ř. km. 0,800). Na Zvolském potoku v intravilánu obce se nachází menší vodní nádrž, kterou z hlediska TBD řadíme do IV. kategorie. »

Seznam významných vodních nádrží ovlivňujících odtokové poměry na území obce Zvole

Vodní nádrže v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.