Odtokové poměry

Řeka Mže na území obce Bdeněves má stanoveno záplavové území. Záplavové území bylo vyhlášeno Krajským úřadem Plzeňského kraje v roce 2011. Záplavové území je stanoveno v úseku mezi ř. km 0,000 a 21,897 pro Q5, Q20, Q100 a aktivní zónu (ŽP/11698/11). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Mže. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území obce Bdeněves

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


  Místa omezující odtokové poměry


 

 Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách je území obce Bdeněves ohroženo přívalovými povodněmi, kdy vodu přitékající z luk a polí nestíhá odvádět kanalizace a může dojít k ucpání propustků u silničních příkopů. Voda pak zaplavuje místní komunikace, sklepy a zahrady.  Nejvíce ohrožena je jihozápadní část obce u železniční trati, kde voda přitékající z lokalit Dlouhý díl a Široký vtéká propustky pod náspem železnice do obce. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Bdeněves

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívací plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívací plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívací plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívací plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Bdeněves metodou kritických bodů

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Bdeněves. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Bdeněves

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Bdeněves mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Bdeněves

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území obce Bdeněves se nenachází žádné významné vodní dílo. Významné vodní dílo II. kategorie, VD Hracholusky, se však nachází asi 5,3 km proti proudu řeky Mže nad obcí. Na území obce se také na řece Mži nacházejí dva jezy a jedna malá vodní elektrárna, která leží na náhonu na pravém břehu řeky Mže. »

 Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Bdeněves

VD HRACHOLUSKY »

VD Hracholusky se nachází na řece Mži v ř. km 22,67. Hráz vodního díla je přímá zemní sypaná s vnitřním jílo-hlinitým těsněním.

Obec Bdeněves se nachází v oblasti průlomové a záplavové vlny vodního díla Hracholusky. Pro potřeby ochrany obce v případě zvláštní povodně má obec k dispozici Plán ochrany území pod vodním dílem Hracholusky před zvláštní povodní. Výtisk tohoto plánu je uložen na obecním úřadě, v kanceláři starosty obce.

V případě havárie vodního díla se uvažují dvě varianty. První variantou je havárie erozí hráze při jejím přelití v kombinaci s maximálním zatížením přehrady hydrologickou povodní. Druhou variantou je pak havárie hráze vnitřní průsakovou erozí při běžném provozním stavu. Za ničivější svým rozsahem i rychlostí postupu je možné považovat variantu 1.

Předpokládané parametry průlomové a záplavové vlny postihující obec Bdeněves

Lokalita Vzdálenost od VD (km) Maximální hloubka (m) Kulminační průtok (m3/s) Začátek vlny od času T=00:00 Kulminace vlny od času T=00:00
Hracholusky – pod hrází 0,000 22,9 9453 0:00 0:04
Bdeněves 5,246 8,1 7508 0:16 0:45

zdroj: Plán ochrany území pod vodním dílem Hracholusky před zvláštní povodní

Čas na provedení opatření v obci od vzniku masivní průrvy ve hrázi vodního díla Bdeněves je 16 minut, kdy dorazí čelo vlny do obce Bdeněves. Celkový počet ohrožených obyvatel v objektech v záplavovém území činí 420. Průtok v obci kulminuje v čase +0:45, od tohoto okamžiku bude hladina v Bdeněvsi již klesat. Při zvláštní povodni je třeba předpokládat, že veškeré stavby v záplavovém území, komunikace a komunikační stavby mohou být rozrušeny a nebude možné je použít pro provádění záchranných a likvidačních prací a pro zásobování postiženého obyvatelstva. Kontaktní telefonní spojení na hrázného VD Hracholusky je 377 914 186.


Vodní díla v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.